Sto let křídel nad Medlánkami – komorní výstava
od 17. dubna do 16. června 2024
První dobrodruzi s letouny těžšími vzduchu se tu prokazatelně odpoutali od země už v roce 1914, nicméně oficiálně se na medláneckých kopcích začalo létat až o deset let později. Ve dnech 18. října až 2. listopadu 1924 se tu konala I. národní soutěž plachtových letadel v Brně, která položila základy místnímu úspěšnému letišti. Především jeho historii mapuje komorní výstava Sto let křídel nad Medlánkami, která je v Technickém muzeu v Brně k vidění od 17. dubna do 16. června 2024.
Výstava mapuje uplynulé století létání na medláneckých kopcích – i to, co mu předcházelo. Připomíná téměř zapomenuté průkopníky brněnského letectví, počátky létání na Medlánkách, nucené stěhování do Čebína, německou leteckou školu za druhé světové války, období poválečná se všemi slastmi i strastmi z toho plynoucími a přes „divoká“ devadesátá nás provede až do současnosti. Připomene nejen plachtové létání, ale třeba i zdejší parašutistickou, modelářskou nebo výrobní činnost.
Výstavu Sto let křídel nad Medlánkami tvoří unikátní fotografie, mnohé publikované poprvé, dobové dokumenty či předměty, letecké přístroje, modely, ale třeba i úlomky z havarovaných letounů.
Výstavu Sto let křídel nad Medlánkami připravili Tomáš Přibyl (kurátor oboru Letectví a kosmonautika v Technickém muzeu v Brně) a Alena Fialová (archivářka Aeroklubu Brno-Medlánky).
Další informace ke sto letům Aeroklubu Medlánky: https://100let.aeroklubmedlanky.cz/
Foto archiv Aeroklubu Brno-Medlánky a František Brablc
Víte, že…
…ve třicátých letech se letci z Medlánek museli přestěhovat do Čebína, protože si místní sedláci stěžovali, že jim letouny poškozují úrodu?
…nová provozní budova letiště Medlánky byla postavena v letech 1985 až 87, přičemž 140 členů aeroklubu na ní tehdy odpracovalo 49 585 brigádnických hodin?
…na ploše letiště se nachází Přírodní památka Letiště Medlánky, která je zařazena mezi evropsky významné lokality Natura 2000 a kde se vyskytuje kriticky ohrožený sysel obecný?
Foto výstavy Eva Řezáčová, ©Technické muzeum v Brně