Vybraná „technická“ výročí

Tento seznam je pouze výběrem některých významných výročí, nikoliv jejich úplným výčtem. Připomínáme si jimi důležité osobnosti a mezníky, které měly zásadní význam v rozvoji technických oborů.
(zdroj: zejména Wikipedia)

***

Rok 2020

LISTOPAD

Americký astronom Edwin Powell Hubble se narodil 20. listopadu 1889. Svůj výzkum zaměřoval především na studium mlhovin. V roce 1923 objevil proměnné hvězdy delta Cephei v souhvězdí Cefea a galaxii v souhvězdí Andromedy. Zjištění jejich vzdálenosti od Země vedlo k poznání, že se nacházejí vně naší galaxie Mléčné dráhy. Do této doby lidé neznali jiné galaxie a označovali mlhavé objekty na obloze souhrnným slovem – mlhoviny. O dva roky později představil Edwin Hubble svou klasifikaci galaxií. Jeho největším objevem byla přímá uměrnost mezi rychlostí s jakou se galaxie vzdalují a jejich vzdáleností = tzv. Hubbleův zákon. Konstanta úměrnosti se v astronomii nazývá Hubbleova konstanta, což je rychlost rozpínání vesmíru.
Na jeho počest největší astronomický dalekohled kroužící po oběžné dráze Země se nazývá Hubbleův vesmírný dalekohled, anglicky zkráceně „HST“.

 

17. listopadu se před 230 lety narodil německý astronom a matematik August Ferdinand Möbius, žák Gausse. Systematicky vyšetřoval a porovnával všechna tehdy známá geometrická zobrazení, zabýval se matematickými vlastnostmi prostoru. Položil základ topologie. Nejčastěji se o něm mluví v souvislosti s tzv. Möbiovou páskou, což je zařízení, které názorně ukazuje efekty, jenž způsobují deformace dvojrozměrné plochy do třetího rozměru. K vytvoření pásky postačí delší užší pruh papíru, jehož jeden konec se jednou příčně přetočí (jedna půlotáčka) a slepí se s druhým koncem. Nevznikne tak běžný prstenec se dvěma stranami, ale objekt, který je sice trojrozměrný, má však jen jednu jedinou stranu – rub a líc na sebe navzájem navazují, jedno přechází v druhé. Páska má tedy ve skutečnosti jen líc, resp. jen rub.
V roce 1858 ji nezávisle na sobě objevili („vynalezli“) matematici August Ferdinand Möbius a Johann Benedikt Listing (1808-1882).

.

DUBEN

Před 120 lety se narodil, 25. dubna 1900, jeden z nejvýznamnějších teoretických fyziků první poloviny 20. století Wolfgang Ernst Pauli. Zkoumal teorii relativity a kvantovou mechaniku. V roce 1925 formuloval vylučovací princip (Pauliho vylučovací princip) = který říká, že žádné dva nerozlišitelné fermiony (protony, neutrony, elektrony) nemohou být ve stejném kvantovém stavu. Kvantový stav představuje v kvantové fyzice takovou skupinu pozorovatelných veličin, jejichž prostřednictvím jsou vlastnosti daného systému nebo částice plně určeny.
Za formulaci tohoto principu obdržel v roce 1945 Nobelovu cenu.

.

BŘEZEN – před 125 lety – objeveny röntgenové paprsky

Před 175 lety se 27. března narodil budoucí budoucí držitel Nobelovy ceny, německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen. Jeho objev se stal ve dvacátém století nástrojem k výzkumům, za něž bylo fyzikům, chemikům i biologům uděleno více než 20 dalších Nobelových cen.
V roce 1894 začal systematicky zkoumat katodové paprsky. I když není znám skutečný cíl jeho výzkumu, 8. listopadu 1895 se při jeho pokusu,kdy obalil katodovou trubici čeným papírem,  na stole ležící krystalky platnatokyanidu barnatého (Ba[Pt(CN)4]) bledězeleně rozzářily. Vznikaly dosud neznámé paprsky, které dokázaly prostupovat neprůhlednými látkami. Tyto paprsky dostaly označení X. Později označené jako röntgenové záření.

Vyjma finančního ocenění v rámci Nobelovy ceny žádnou jinou peněžitou odměnu v souvislosti s objevem nepřijal. Chtěl, aby dílo vykonané na univerzitní půdě s pomocí veřejných prostředků sloužilo zdarma úplně všem. Nikdy nepožádal ani o patentování objevu.

.

LEDEN

Před 245 lety se narodil André Marie Ampère, francouzský matematik a fyzik, jehož jméno je společně s dalšími 72 muži zapsáno na Eiffelově věži v Paříži a jehož příjmení nese hora na Měsíci Mons Ampère. Svou první vědeckou práci napsal již ve 13 letech – pokoušel se v ní vyřešit problém konstrukce úsečky stejné délky, jakou má oblouk kružnice. Během Francouzské revoluce roku 1793 byl gilotinou sťat jeho otec v nespravedlivém obvinění a mladý Ampèr měl následně psychické problémy. Z depresí se dostal díky vědě a studiu. Zajímal se o matematiku, filozofii, fyziku, chemii a botaniku, ale studoval také psychologii a jazyky.
Věnoval se zejména magnetismu. Vybudoval základy elektrodynamiky. V roce 1827 postuloval tzv. Ampérovo pravidlo pravé ruky pro přímý vodič = palec ukazuje dohodnutý směr proudu ve vodiči, prsty orientaci magnetických indukčních čar a Ampérovo pravidlo pravé ruky pro cívku = prsty ukazují dohodnutý směr proudu v závitech, palec ukazuje orientaci magnetických indukčních čar. To je jen část jeho vědecké činnosti.V roce 1881 bylo jeho jméno navrženo pro základní jednotku elektrického proudu  – ke schválení návrhu došlo v roce 1893 na Čtvrtém mezinárodním kongresu v Chicagu.

 

 

 

Zůstaňme v kontaktu

Sledujte nás na sociálních sítích
Přihlaste se k odběru newsletteru:

Technické muzeum v Brně

Purkyňova 105,
612 00 Brno – Královo Pole

Email: info@technicalmuseum.cz
Telefon: +420 541 421 411
Fax: +420 541 214 418
Pozvánka
Ahoj, nezajdeme se spolu podívat sem? https://www.tmbrno.cz/media/vybrana-technicka-vyroci/