Rytíři nebes, výstava věnovaná letcům, technikům a vůbec veškerému  personálu  z Královského letectva britských ozbrojených sil (RAF) za druhé světové války se přesunula z brněnského veletrhu z pavilonu Morava do Technického muzea v Brně. Přístupná zde bude do poloviny února 2018. Rozšířená je o informace a sbírkové předměty TMB z historie československého letectva. To v říjnu 2018 oslaví sto let od svého vzniku.

V odlišném uspořádání, protože muzeum nabízí jiné prostory než pavilon Morava, ale se stejnou vypovídající hodnotou se mohou zájemci seznámit s českými občany v Royal Air Force za druhé svétové války i s fragmenty z jejich života. Výstava prezentuje úplný výčet 2500 čs. příslušníků. Věnuje se i ženskému pomocnému leteckému sboru WAAF (zkratka z anglického názvu). Ty nepůsobily v leteckých posádkách a aktivního boje se neúčastnily, jejich práce v zázemí však byla velmi rozmanitá a neméně důležitá. Působily například při údržbě radarů a letadel, v šifrovacích odděleních, analyzovaly průzkumové fotografie atp.

V rámci RAF byly jednotlivé perutě: stíhací (310., 312.,313.), bombardovací (311.) a 68. noční stíhací. „Každá peruť měla jiný výcvik, odlišné stroje a jiný způsob boje,“ říká Miroslav Břínek, kurátor letectví TMB. „Stíhací letouny byly samozřejmě lehčí než bombardéry. K zásahu byly přichystány po celý den. Lety bombardérů plánovalo vedení.“ Noční stíhačky měly oproti denním radar a posádku tvořili dva lidé.  Každá peruť měla své motto – bombardovací například Na množství nehleďte.

Výstava přibližuje nejen život v RAF, ale i život jeho příslušníků v zajetí, ve výčtu prezentuje jména padlých hrdinů s místy jejich hrobů ale i s vyznamenáními. Důležitým prvkem jsou osobní předměty a oblečení velitelů. Nejen uniformy, ale třeba i roztržená bunda genpor. Vladimíra Nedvěda, která došla k újmě při nešťastné náhodě – pádu bombardéru s výbušninami ještě na anglickém území. Mezi zajímavé předměty patří také pomůcka, kterou si piloti připevňovali na stehno. Obsahovala zápisník s tužkou, aby při letu mohli zapisovat důležité údaje, a přístroj na letecké výpočty. Mezi další, tentokráte velmi soukromé písemnosti, patří dopis genpor. Františka Fajta, který psal 19. 12. 1950 z vězení své dceři. V té době nevěděl, jestli vůbec ještě někdy své nejbližší uvidí. Příšlušníky RAF nečekalo ani po návratu domů nic příjemného. I na tuto část jejich života se zaměřuje výstava.

V části o čs. letectvu si mohou návštěvníci prohlédnout mimo jiné modely letadel, které přímo v RAF vyráběli zejména technici, kteří čekali na návrat svého letounu z boje nebo vzpomínku na prvorepublikovou osobnost v letectví akrobata Františka Nováka. Celkovou atmosféru ještě umocňují velkoplošné fotografie a rozhovor s genpor. Vladimírem Nedvědem z televizního záznamu.

Rytíři nebes – fragmenty je výstava  věnovaná  všem, kteří  bojovali za svobodnou republiku ve druhé světové válce na jakékoliv pozici v řadách  RAF a československému letectví do roku 1938.

Záštitu výstavě udělili Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a primas český a ministr obrany ČR Martin Stropnický.

Mnoho úspěchů výstavě popřála Jeho královská Výsost princ William, vévoda z Cambridge.

K výstavě byl vydán stejnojmenný katalog Rytíři nebes – Fragmenty. Publikace autorů Jana a Sabiny Kratochvílových je dvojjazyčná, česko-anglická, stojí 790 Kč a prodává ji Muzeum českého a slovenského exilu 20. století.
Zájemci si ji mohou objednat na e-mailové adrese muzeumexil@gmail.com.

Na pokladně Technického muzea v Brně je možné do publikace nahlédnout.