UPOZORNĚNÍ: Z důvodu šíření epidemie covidu-19 se poslední dvě přenášky – 8. 12. a 15. 12. – neuskuteční.
O nové Brno II
Přednáškový cyklus k dějinám moderní architektury, designu a uměleckého řemesla v meziválečném období
Přednášky se konají v budově muzea v přednáškovém sále (4. patro), vstup je zdarma.
8. 12. 2021, 17.00 hod. – PŘEDNÁŠKA ZRUŠENA!
Brněnská umělecká scéna v časopise Forum (exkurs do stránek měsíčníku)
Mgr. Jindřich Chatrný (Muzeum města Brna)
Výrazného postavení a uznání v produkci prvorepublikových tiskovin vydávaných na našem území dosáhl časopis Forum, který se orientoval nejen na architekturu, ale na celé spektrum umělecké tvorby. Po celou dobu existence byla pro časopis charakteristická velmi dobrá typografie, dokonalý tisk i vysoká kvalita fotografií (mj. brněnský „Atelier de Sandalo“).
Měsíčník reflektoval i dění spojené s moravskou metropolí – městem Brnem. Fundované texty s bohatou obrazovou přílohou představovaly tvorbu architektů, designérů a výtvarníků např. Ernsta Wiesnera, Jana Víška, Bohuslav Fuchse, Evžena Škardy, Josefa Kranze, Otto Eislera, Heinricha Bluma, Jindřicha Halabaly, Antonína Procházky, Linky Procházkové a Josefa Kubíčka.
15. 12. 2021, 17.00 hod. – PŘEDNÁŠKA ZRUŠENA!
Stopy Adolfa Loose v rodném Brně v období mezi válkami
PhDr. Dagmar Černoušková (Muzeum města Brna)
V roce 2020 si celý kulturní svět připomněl 150. výročí narození architekta Adolfa Loose. Ten proslul nezaměnitelnými tvůrčími postupy, ale také jako břitký glosátor, který svými texty a přednáškami nejen o architektuře provokoval soudobý establishment, ačkoli sám byl do značné míry jeho součástí.
Z nejnovějších průzkumů vyplývá, že Loosovy vazby k rodnému Brnu, považované dříve jen za sporadické, zůstaly téměř kontinuální a že zejména v období mezi válkami byly velmi intenzivní. Jeho četné kontakty s brněnskými architekty a s redakcí časopisu Bytová kultura byly pro mladé tvůrce velmi inspirativní a zanechaly zde i významnou společenskou stopu. Pro Brno vytvořil Adolf Loos také jeden ze svých posledních návrhů, který (ač nerealizován) má pozoruhodný příběh a nepřímo dokládá ambice brněnských podnikatelů, které dosahovaly evropských parametrů.
Už proběhlo…
3. 11. 2021, 17.00 hod.
Genius loci svahu nad Lužáneckým parkem v Brně a rodiny Löw-Beerových (glosa k původu vily Tugendhat)
PhDr. Dagmar Černoušková (Muzeum města Brna):
V roce 1860 vznikla ve svahu nad lužáneckým parkem první vilová kolonie v Brně. Stavitel Josef Arnold ji navrhl a realizoval patrně podle urbanistického konceptu Heinricha von Ferstela, jednoho z architektů vídeňské Ringstrasse. Na počátku 20. století svah protnula monumentální kompozice ulice Schodové a podél přilehlých ulic vznikly postupně honosné rodinné a činžovní domy. Genia loci této lokality pak umocnil rodinný dům, který si dala v letech 1929–1930 postavit Greta Tugendhatová s manželem v horní části pozemku za svou rodičovskou Löw-Beerovou vilou, a který později proslul jako výjimečná stavba světové architektury. Vily zámožné průmyslnické rodiny Löw-Beerových vznikaly od počátku 20. století nejen v Brně, ale také poblíž továrních areálů ve Svitávce a v Brněnci-Půlpecnu. Tyto domy v duchu secesního historismu či art deca mimo jiné také ovlivnily názor manželů Tugendhatových na architekturu jejich vlastní vily, která pak následně také inspirovala Gretina bratrance Ernsta Löw-Beera při stavbě jeho rodinného domu v Brně-Pisárkách.
10. 11. 2021, 17.00 hod.
ARTEK a František Kalivoda
Mgr. Jindřich Chatrný (Muzeum města Brna):
Vznik finské společnosti ARTEK (art+tekniikka – umění+technika) v roce 1935 iniciovali Alvar a Aino Aaltovi, Maire Gullichsenová a Nils Gustav Hahl s myšlenkou „prodávat nábytek a podporovat moderní kulturu bydlení pomocí výstav i jinak“. Funkce a estetika nábytku ARTEKU byla založena na originální myšlence Aaltova L-systému, konstrukčně využívajícího tvárnosti ohýbané lepené překližky, s níž designér několik let experimentoval, aby dosáhl optimální pružnosti a pevnosti v zátěži. V jeho invenci vznikaly desítky jedinečných a nadčasových realizací – židlí, křesel, stolků, pohovek. Export nábytkového sortimentu do Československa firma zajišťovala od roku 1937 za spolupráce brněnského architekta Františka Kalivody (1913–1971), který působil jako generální zástupce společnosti. Propagace a prodej probíhala zejména prostřednictvím pražské a brněnské prodejny firmy AKA (kterou založil v roce 1932 brněnský architekt Bohuslav Fuchs s rodinou). Kalivoda tímto mimo jiné uskutečňoval své představy o vzájemné mezinárodní spolupráci a šíření idejí internacionálního stylu.
24. 11. 2021, 17.00 hod.
Architektura jako služba: Miloš Laml (1884–1964)
doc. PhDr. Pavel Šopák, Ph.D. (Slezské zemské muzeum)
Miloš Laml patří mezi neprávem opomíjené architekty brněnské meziválečné moderny, snad proto, že stál mimo fakultu architektury Vysokého učení technického (působil jako profesor Státní průmyslové škole stavitelské v Brně) a neřešil prestižní témata, ale – zejména po druhé světové válce – především užitkové stavby. Pozornost si ale zasluhuje, a to hned z několika důvodů: vyniká rozsahem typů staveb, jež projekčně řešil, odlehlostí míst, pro něž své práce navrhoval (mimo Brno je to Praha, Znojmo, Olomouc, Ostravsko, zvláště Frýdek a Jablunkov) a specifičností své cesty k bílému funkcionalismu jako ikonickému stylovému modu brněnské moderní architektury.
1. 12. 2021, 17.00 hod.
Výstava moderního bydlení Nový dům Brno 1928
PhDr. Dagmar Černoušková, Mgr. Jindřich Chatrný (Muzeum města Brna)
Přednáška o výstavě moderního bydlení Nový dům, která byla realizována v roce 1928 formou výstavby kolonie 16 rodinných domů v Brně-Žabovřeskách jako součást velkolepě koncipované Výstavy soudobé kultury v Brně, uspořádané k 10. výročí vzniku Československa. Zmíněna bude také šestice hlavních vzorových evropských sídlišť, mezi nimiž zaujímá brněnská kolonie Nový dům hned druhé místo po proslulém sídlišti Weissenhof ve Stuttgartu.
