Popis
Při přípravě publikace byl proveden terénní průzkum, zpracovány dobové dokumenty (např. archiv Jana Krumbacha z fondu Technického muzea v Brně) a především „zlatý důl“ v podobě pramenů z Národního archivu. Díky tomu nám po téměř sto letech znovu ožívá úžasný příběh československého výrobního i leteckého průmyslu. Traťové majáky se v československé letecké dopravě používaly ve třicátých letech minulého století. Na základě rostoucí poptávky po letecké dopravě i za zhoršené viditelnosti byl průmysl schopen reagovat velmi rychle a během krátké doby připravit kompletní infrastrukturu pro lety v noci: od majákové věže přes vlastní automatický světelný maják až po organizační stránku věci.
Traťové majáky sloužily k navigaci civilních (ve výjimečných případech i vojenských) letounů na nočních liniích. V Československu vznikla pilotní trať Praha – Brno – Bratislava, která se úspěšně používala. Postavena byla i trať Praha – Plzeň – Přimda, ale v jejím případě skončilo pouze u testovacího letu a nikdy se nedočkala pravidelného provozu. Navíc existovaly i plány na noční osvětlení dalších tratí (Praha – Vídeň, Praha – Lipsko aj.), leč ty nebyly realizovány. Technický rozvoj vedl ke vzniku jednodušších, levnějších a spolehlivějších metod letecké navigace, takže se světelné traťové majáky rychle staly přežitkem.
