Mapa webu

Industriální dědictví Moravy a Slezska

Industriální dědictví Moravy a Slezska

Identifikační kód projektu: DF12P01OVV039
Doba řešení: 2012-2015

Řešitelský tým

Řešitel příjemce-koordinátoraNárodní památkový ústav (dále NPÚ): Doc. PhDr. Ing. arch. Miloš Matěj, Ph.D. et Ph.D.
Spoluřešitelé příjemce-koordinátora: Mgr. Alena Borovcová, Ph.D. (NPÚ, 2012–2015), Mgr. et Mgr. Květa Jordánová (NPÚ, 2012–2014), Mgr. Vladimíra Lasotová (NPÚ, 2015), Mgr. Michaela Ryšková (NPÚ, 2012–2015), Ing. arch. Zuzana Syrová (NPÚ, 2012), Ing. arch. Jiří Syrový (NPÚ, 2012–2015).
Externí spolupracovníci (odborníci z praxe): PhDr. Tomáš Adamec (2013), Ing. arch. Hana Dytrychová (2012), Mgr. Christopher Hopkinson, Ph.D. (2015), Zdeněk Hrdina (2015), Mgr. et Mgr. Petr Juřák (2013), Ing. Jaroslav Klát (2012), prof. PhDr. Irena Korbelářová, Ph.D. (2013–2014), Ing. Mojmír Krejčiřík (2012), Miroslav Kunt (2015), Mojmír Leštinský (2012), Mgr. Radek Lipovski, Ph.D. (2013), Jarmila Plchová (2013), Ing. Jan Počta, CSc. (2014–2015), Doc. PhDr. Bohumír Smutný, Dr. (2014), Ing. arch. Jaroslav Staněk (2013–2015).
Řešitel příjemceTechnické muzeum v Brně (dále TMB): PhDr. Petra Mertová, Ph.D.
Spoluřešitelé příjemce: Jiří Merta (TMB, 2012–2014), Ondřej Merta (TMB, 2012–2015), Radek SLABOTÍNSKÝ (TMB, 2014–2015).

Projekt Industriální dědictví Moravy a Slezska se zabýval specifickým segmentem kulturního dědictví vymezeného regionu, a to ve dvou rovinách: Prohloubení poznání vybraných témat průmyslového dědictví v širších souvislostech (oborové, mezioborové, geografické) na tématech pro daný region významných a formujících, dosud však komplexně nezpracovaných:

Severní dráha císaře Ferdinanda jako významná dopravní stavba střední Evropy, budovaná v průběhu 19. století na území tří států a jako páteřní a další průmyslový rozvoj určující dopravní tepna procházející Moravou a Slezskem v ose severojižní jako spojnice Krakova a Vídně. Propojení jednotlivých úseků dráhy v její původní celistvosti poskytuje nejen představu výjimečnosti dopravního díla, ale také základ pro zhodnocení jejího významu v rámci evropského kontextu.

Textilní průmysl na příkladu dvou měst – Frýdku-Místku a Brna, dvou významných byť měřítkem rozlišných textilních center. Frýdek-Místek představuje typický příklad menšího průmyslového centra – jeho význam rostl se ve spojení s jedním průmyslovým odvětvím a jehož zánik znamená hledání nové identity. V kontextu lnářského regionu představuje protiváhu Frýdku-Místku polská Bielsko-Biala, s podobnou historií, strukturou průmyslu i problémy s využitím průmyslových areálů, které ztratily v 90. letech 20. století svou funkci (v tomto směru však představuje inspiraci – v jedné z továren vzniklo textilní muzeum, další byly nově využity). Vzájemná historická souvislost mezi městy, přerušená rozdělením společného rakouského státu v roce 1918, byla dána úzkými vazbami mezi jednotlivými firmami, působením shodných architektů v rámci širšího regionu a dodávkami strojního zařízení z bielsko-bialských strojírenských továren. Druhý příklad představuje Brno jako nadregionální vlnařské centrum, významné v rámci rakousko-uherské monarchie a později s dominantním postavením v československém vlnařském průmyslu. Textilní průmysl zde představoval významného činitele v urbanismu města, který ovlivnil podobu celých městských částí (Cejl, Zábrdovice atd.) a hybatele rozvoje moravské metropole. Vysoká úroveň produkce dokládá vyspělost odbornou a technickou, kvalita průmyslové architektury potvrzuje nadregionální status. Vzhledem k tomu, že brněnský textilní průmysl prakticky zanikl v 90. letech 20. století a stavební doklady zanikají, znamená jejich pečlivá deskripce důležitý doklad nejen pro brněnské vlnařství, ale pro širší kontext zkoumání daného oboru v rámci (středo)evropského kontextu. Průzkum nebyl zaměřen pouze na popis a výčet brněnských textilních továren, ale vrstevnatý obraz, propojující vývoj významných brněnských firem s rozvojem města a zasazený do kontextu vývoje odvětví. Zkoumání jeho hmotných dokladů se soustředí na stavební fond a na hmotné doklady užívaných předmětů v textilním průmyslu, školství i výzkumu a vývoji, zejména se jedná o technologické zázemí podniků i odborných škol, a produkce brněnských firem, dochované ve sbírkách Technického muzea v Brně (dále TMB).

Vybraná témata byla zkoumána prostřednictvím terénních průzkumů hmotných dokladů průmyslové činnosti, studia a vyhodnocení archivních materiálů, sbírkových muzejních fondů a odborné literatury, srovnávací dokumentace zahraničních příkladů (typologicky obdobné případy, navazující stavby a vývojové typologické paralely). Současně projekt zhodnotil výstupy dřívějších výzkumů. Získané poznatky byly zasazeny do širšího rámce – vývoj ve vztahu k vývoji odvětví, k podmínkám prostředí, ve vazbě k rozvoji daného místa, jeho význam pro strukturu sídla.

Specializovaná mapa s odborným obsahem Technické památky Moravy a Slezska

Cílem mapy s odborným obsahem je zprostředkování základních informací o technických a průmyslových památkách na území Moravy a Slezska odborné i široké laické veřejnosti, a to přístupnou a přehlednou formou uživatelsky příznivé mapové aplikace.
Mapa je bezešvá se základní členěním pomocí prostorových záložek po jednotlivých krajích tak, aby mohla být lépe využívána příslušnou státní správou a samosprávou a aby také mohla být jednoduchou pomůckou získání informací o regionální historii a specifickém oboru kulturního dědictví i nástrojem pro podporu turistického ruchu. Mapa je koncipována tak, aby systémově zahrnovala potencionální výskyt technických památek na základě přirozeného vývoje daného regionu, definovaného výskytem nerostných surovin (rudy, uhlí, vápenec, břidlice atd.), jejich těžbou a následným zpracováním, vhodnými přírodními podmínkami a jejich využitím (vodní toky jako zdroj energie, pěstování specifických zemědělských plodin v úrodných oblastech) a vývojem dopravních systémů (kupecké stezky a silniční doprava, splavnění vodních toků, železnice).

Odborné publikace pro vybrané obory a témata

Výstupem projektu jsou i odborné publikace určené veřejnosti.

Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Autor: Alena Borovcová.

Kulturní dědictví brněnského vlnařského průmyslu. Autorský tým: Michaela Ryšková, Petra Mertová.

Textilní průmysl Frýdku-Místku. Autorský tým: Michaela Ryšková, Petr Juřák.

Výstava Mapa příběhů / Technické dědictví Moravy a Slezska. Autorský tým: Petra Mertová, Radek Slabotínský, Ondřej Merta. Spolupráce na výstavě: Miloš Matěj, Michaela Ryšková, Alena Borovcová, Květa Jordánová. Výstava prezentuje historii významných průmyslových oborů (textil, strojírenství, hornictví, hutnictví, energetika, doprava, potravinářství) na území Moravy a Slezska. Představuje osudy významných a dochovaných památek s vazbou na zmíněné obory a pomocí mapy návštěvníkům ilustruje jejich rozmístění na sledovaném území. Hlubší pozornost byla věnována osudům industriálního Brna. Celé téma dokreslují trojrozměrné exponáty z depozitáře Technického muzea a zapůjčené sbírky. Na dotykové obrazovce je veřejnosti představena současně Specializovaná mapa s odborným obsahem Technické památky Moravy a Slezska, kterou sestavil řešitelský tým NPÚ, ú.o.p. Ostrava. Realizován je též doprovodný program zaměřený na rodiny s dětmi i jednotlivce. Tištěným výstupem výstavy je recenzovaný komentovaný katalog výstavy. Česky. Mezinárodní přínos očekáván.
Recenzovaný katalog k výstavě Mapa příběhů / Technické dědictví Moravy a Slezska. Autorský tým: Petra Mertová, Radek Slabotínský (eds.). Doprovodným výstupem k výstavě Mapa příběhů / Technické dědictví Moravy a Slezska je kritický katalog k výstavě. V publikaci jsou formou odborných studií představena témata spojená s industrializací území i současné otázky spojené s řešením budoucnosti míst, kde průmysl zanikl, a nyní jsou považována za riziková, tzv. brownfields. Česky, anglické a německé resume. Mezinárodní přínos očekáván.

Výsledky řešení 2012–2015

Druh výsledku: Nmap – mapa s odborným obsahem
Rok uplatnění: 2015
Název: Technické památky Moravy a Slezska
Tvůrce / tvůrci: Miloš Matěj, Michaela Ryšková, Alena Borovcová, Vladimíra Lasotová, Květa Jordánová, Pavel Maren
Výsledek uplatňuje: Národní památkový ústav
Popis výsledku: Mapa, poskytující informace o průmyslovém dědictví Moravy a Slezska, respektive o kulturních památkách, zrušených kulturních památkách, o areálech, objektech a technickém zařízení navrženém k památkové ochraně, nebo na základě provedených průzkumů a objektivního hodnocení vybrané k návrhu na památkovou ochranu. Jednotlivé záznamy jsou typologicky rozděleny podle vazby k odvětví (případně k několika odvětvím – doprava, hornictví, hutnictví, energetika, potravinářství, textilní výroba, věda a technika, vodohospodářství, zpracovatelství), podle typu areálu, objektu nebo technického zařízení a hierarchizovány podle stupně památkové ochrany. Mapa představuje otevřený systém, který bude dále doplňován dle aktuálního stavu památkového fondu.
Poznámka: Mapa je dostupná na adrese: http://mapy.npu.cz/flexviewers/indd/. Výsledek schválen dne 5. 10. 2015 MK59499/2015OVV.

Druh výsledku: B – odborná kniha
Rok uplatnění: 2013 (rok vydání: 2012)
Název: Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda
Tvůrce / tvůrci: Alena Borovcová
ISBN: 978-80-85034-66-0
Počet stran výsledku: 200
Místo vydání: Ostrava
Název nakladatele: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě
Výsledek uplatňuje: Národní památkový ústav
Popis výsledku: Dráha i stejnojmenná akciová společnost se zapsala do dějin dopravy pod názvem k.k. Kaiser Ferdinands-Nordbahn – Severní dráha císaře Ferdinanda. Publikace prezentuje metodická východiska památkové péče ve vztahu k ochraně a péči o drážní stavby. V části věnované typologii je analyzován architektonický vývoj základních stavebních druhů na tratích KFNB koncipovaný v chronologickém sledu s vazbami na dochované realizace v Polsku a Rakousku a na dalších tratích, které stavěla nebo provozovala společnost KFNB na území dnešní České republiky. Výběrový katalog jednotlivých stanic bývalé KFNB na území České republiky, v jejichž staničním obvodu se nacházejí kulturní památky, se zaměřuje na fyzicky dochované objekty s jasným vymezením jejich památkových hodnot nejen ve vztahu k dané stanici, ale i trati jako celku.

Druh výsledku: B – odborná kniha
Rok uplatnění: 2014 (rok vydání 2013)
Název: The cultural heritage of the Kaiser Ferdinands-Nordbahn
Tvůrce / tvůrci: Alena Borovcová
ISBN: 978-80-85034-72-1
Počet stran výsledku: 208
Místo vydání: Ostrava
Název nakladatele: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě
Výsledek uplatňuje: Národní památkový ústav
Popis výsledku: Dráha i stejnojmenná akciová společnost se zapsala do dějin dopravy pod názvem k.k. Kaiser Ferdinands-Nordbahn – Severní dráha císaře Ferdinanda. Publikace prezentuje metodická východiska památkové péče ve vztahu k ochraně a péči o drážní stavby. V části – typologie je analyzován architektonický vývoj základních stavebních druhů na tratích KFNB koncipovaný v chronologickém sledu s vazbami na dochované realizace v Polsku a Rakousku a na dalších tratích, které stavěla nebo provozovala společnost KFNB na území dnešní České republiky. Výběrový katalog jednotlivých stanic bývalé KFNB na území České republiky, v jejichž staničním obvodu se nacházejí kulturní památky, se zaměřuje na fyzicky dochované objekty s jasným vymezením jejich památkových hodnot nejen ve vztahu k dané stanici, ale i trati jako celku. Anglická verze publikace je upravena podle terminologických specifik anglického jazyka, kdy anglická odborná terminologie nerozlišuje nuance některých technických pojmů, které bylo nutné v rámci chápání funkce některých drážních stavebních typů v úzké vazbě na názvosloví české Oborové normy v české verzi vysvětlit.

Druh výsledku: B – odborná kniha
Rok uplatnění: 2014 (rok vydání 2013)
Název: Kulturní dědictví textilního průmyslu Frýdku-Místku / The cultural heritage of the Frýdek-Místek textile industry
Tvůrce / tvůrci: Michaela Ryšková, Petr Juřák
ISBN: 978-80-85034-77-6
Počet stran výsledku:
Místo vydání: Ostrava
Název nakladatele: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě
Výsledek uplatňuje: Národní památkový ústav
Popis výsledku: Publikace se zabývá vymezeným tématem v několika provázaných rovinách: historický vývoj, technický a stavební vývoj, katalog podnikatelských subjektů a katalog kulturního dědictví, který obsahuje popis a památkové hodnocení objektů, pro které byla navržena památková ochrana (přádelna a sklady firmy Landsberger, bělidlo a tkalcovna firmy Munk, přádelna bavlny a tkalcovna firmy Bratři Neumannové, komplex továrních budov firmy Lemberger). Úvod katalogu představuje hodnoty a jejich vsazení do širšího kontextu (význam pro rozvoj města, angažmá zahraničních architektů atd.) jako reakci na neprohlášení objektů ze strany Ministerstva kultury v roce 2012. Publikace je zakončena registrem lokalizovaných textilních podniků v okrese Frýdek-Místek, obsahujícím základní údaje o jejich založení, majitelích, výrobním cyklu, ukončení provozu a jejich lokaci v mapě v měřítku 1: 25000. Katalog objektů navržených na kulturní památky je doprovázen podrobnými mapami areálů v měřítku 1:5000. Doprovodný obrazový materiál tvoří fotografie současného stavu, reprodukce archivního materiálu a axonometrie vybraných areálů (kresby Jaroslav Staněk).

Druh výsledku: B – odborná kniha
Rok uplatnění: 2015 (rok vydání 2014)
Název: Kulturní dědictví brněnského vlnařského průmyslu
Tvůrce / tvůrci: Michaela Ryšková, Petra Mertová
ISBN 978-80-85034-81-3
Počet stran výsledku: 288
Místo vydání: Ostrava
Název nakladatele: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě
Výsledek uplatňuje: Národní památkový ústav
Popis výsledku: Publikace se zabývá tématem ve struktuře: historický vývoj, výběrový katalog firem a podnikatelů (vzhledem k rozsahu zaměřený pouze na nejvýznamnější firmy a jednotlivce), technický vývoj, stavební vývoj a pohled památkové péče (kulturní památky, objekty, které budou v návaznosti na průzkumy navrženy k prohlášení za kulturní památky, objekty s památkovým potenciálem) se zákresem v mapě 1 : 5000. Součástí publikace je obsáhlý registr manufakturních i průmyslových podniků se základními informacemi (lokace, majitelé, typ výroby, založení, zánik atd.) s identifikací jednotlivých provozů v mapě 1 : 5000, doplněný pro usnadnění vyhledávání jmenným rejstříkem podnikatelů a firem. Doprovodný obrazový materiál je doplněn o kresebné rekonstrukce vybraných celků, areálů a objektů (autor Jaroslav Staněk).

Druh výsledku: B – odborná kniha
Rok uplatnění: 2015 (rok vydání 2014)
Název: The cultural heritage of the Brno wool industry
Tvůrce / tvůrci: Michaela Ryšková, Petra Mertová
ISBN: 978-80-85034-82-0
Počet stran výsledku: 288
Místo vydání: Ostrava
Název nakladatele: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě
Výsledek uplatňuje: Technické muzeum v Brně
Popis výsledku: Anglická verze publikace Kulturní dědictví brněnského vlnařského průmyslu. Publikace se zabývá tématem ve struktuře: historický vývoj, výběrový katalog firem a podnikatelů (vzhledem k rozsahu zaměřený pouze na nejvýznamnější firmy a jednotlivce), technický vývoj, stavební vývoj a pohled památkové péče (kulturní památky, objekty, které budou v návaznosti na průzkumy navrženy k prohlášení za kulturní památky, objekty s památkovým potenciálem) se zákresem v mapě 1 : 5000. Součástí publikace je obsáhlý registr manufakturních i průmyslových podniků se základními informacemi (lokace, majitelé, typ výroby, založení, zánik atd.) s identifikací jednotlivých provozů v mapě 1 : 5000, doplněný pro usnadnění vyhledávání jmenným rejstříkem podnikatelů a firem. Doprovodný obrazový materiál je doplněn o kresebné rekonstrukce vybraných celků, areálů a objektů (autor Jaroslav Staněk).

Druh výsledku: B – odborná kniha
Rok uplatnění: 2015
Název: Mapa příběhů / Technické dědictví Moravy a Slezska
Tvůrce / tvůrci: Petra Mertová, Radek Slabotínský
ISBN: 978-80-87896-20-4
Počet stran výsledku: 120
Místo vydání: Brno
Název nakladatele: Technické muzeum v Brně
Výsledek uplatňuje: Technické muzeum v Brně
Popis výsledku: Popis výsledku: Publikace je odborným výstupem ke stejnojmenné výstavě. Byla koncipována jako souhrn odborných studií na téma industriální dědictví doplněný o katalog předmětů ze jmenované výstavy. Kolektiv autorů se zabývá tématikou kulturního dědictví industrializace v několika rovinách. Úvodní texty představují památkový pohled na technické a průmyslové památky a dále pohled urbanisty na proměnu a možnosti urbanizovaného území města Brna. Následují historické studie k tématům daným obsahem výstavy. Proto je zde zařazen text o zmizelých provozech v Brně a o pokusu stavby prvního parního automobilu na Moravě. Následují studie k vývoji strojírenství v Brně, vývoji vlnařské výroby v Brně po roce 1945, podnikatelským aktivitám rodiny Löw-Beer, hedvábnického průmyslu v Šumperku, cukrovarnictví na Moravě do roku 1918 a pivovarnictví a sladovnictví na Moravě a ve Slezsku. Závěr textové části publikace věnované odborným studiím patří textům přinášejícím náměty a názory muzejní obce ve vztahu k technickému dědictví. Jsou jimi kapitola popisující aktivity Archivu pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce a teoretický text o úloze muzejní péče v případě technického dědictví. Druhou část knihy tvoří katalog exponátů zařazených do obsahu výstavy. Exponáty jsou řazeny podle tematických celků daných obsahem výstavy: textil, energetika, hornictví, hutnictví, doprava, potravinářství. Exponáty jsou popsány svými katalogizačními údaji. Součástí katalogu je podrobná fotodokumentace všech částí výstavy.

Druh výsledku: E – výstava
Rok uplatnění: 2015
Název: Mapa příběhů / Technické dědictví Moravy a Slezska (v případě zájmu o zapůjčení výstavy napište na adresu: info@tmbrno.cz)
Tvůrce / tvůrci: Petra Mertová, Radek Slabotínský, Ondřej Merta
Místo konání: Technické muzeum v Brně
Datum zahájení akce: 10. 11. 2015
Datum ukončení akce: 3. 4. 2016
Výsledek uplatňuje: Technické muzeum v Brně
Pozn.: K výstavě byl vydán kritický katalog shodného názvu, uplatňovaný samostatně jako výsledek typu B.
Popis výsledku: Výstava s názvem Mapa příběhů / Technické dědictví Moravy a Slezska vzešla z dlouhodobého průzkumu terénu, muzejních sbírek a archivních fondů. Výstava představila rozsah a stav dochovaného technického dědictví Moravy a Slezska a současně připomněla, jaký je současný stav vybraných objektů. Výstava byla členěna na informační bloky podle výrobních a zpracovatelských oborů a to na textil, strojírenství, hornictví, hutnictví, energetiku, dopravu a potravinářství. V rámci každého z nich byla připomenuta historie oborů na území Moravy a Slezska a dále byly představeny vybrané objekty spojené s uvedenými výrobními a zpracovatelskými obory. Každý z nich byl přiblížen současnou fotografií doprovozenou medailonkem s popisem historie a výrobní technologie. Řada z uvedených objektů již byla prohlášena za národní kulturní památky, kulturní památky nebo na své prohlášení stále čeká. Výstava byla také vybavena bohatým souborem sbírkových exponátů z depozitáře Technického muzea v Brně, Vlastivědného muzea v Olomouci, Muzea Brněnska, Muzea silnic ve Vikýřovicích a Jihomoravského muzea ve Znojmě. Samostatné místo bylo vyčleněno Brnu, jako významnému průmyslovému centru. Součástí výstavy byl také infokoutek, kde mohli návštěvníci prolistovat specializovanou mapu s odborným obsahem Technické památky Moravy a Slezska, která byla zpřístupněna přes web NPÚ v roce 2015 na adrese http://mapy.npu.cz. Součástí výstavy je doprovodný program zaměřený na dětského návštěvníka, školní skupiny, rodiny s dětmi i jednotlivce. Starší fotografie z fondu Technického muzea v Brně byly promítány jako slide show. Odborným tištěným výstupem výstavy je recenzovaný komentovaný katalog výstavy Mapa příběhů / Technické dědictví Moravy a Slezska.
Poznámka: K výstavě byl vydán kritický katalog shodného názvu, uplatňovaný samostatně jako výsledek typu B.

Druh výsledku: C – kapitola v knize
Rok uplatnění: 2013
Název: Muzejní sbírkové předměty jako doklady technologické úrovně textilní výroby na Moravě do roku 1918
Tvůrce / tvůrci: Petra Mertová
ISBN: 978-80-86413-66-2
Název knihy: K historii průmyslu, exaktních věd a techniky na Moravě a ve Slezsku I. Od konce 18. století do roku 1918
Počet stran výsledku: 14
Strany: 135–148
Místo vydání: Brno
Název nakladatele: Technické muzeum v Brně
Výsledek uplatňuje: Technické muzeum v Brně
Popis výsledku: Článek se zabývá sbírkou textilních pomůcek a přístrojů Technického muzea v Brně jako zdroje informací o podobě technologické úrovně textilní výroby na Moravě do roku 1918. Muzejní sbírka nabízí možnost studovat autentické hmotné doklady doby a dokladovat či porovnat informace z dobových pramenů se skutečností či s vývody odborné historické literatury.

Druh výsledku: C – kapitola v knize
Rok uplatnění: 2014
Název: Opava železniční z pohledu památkové péče
Tvůrce / tvůrci: Alena Borovcová
ISBN: 978-80-905-396-9-3
Název knihy: Opava železniční. 160 let od příjezdu prvního vlaku.
Počet stran výsledku: 20
Strany: 76–95
Místo vydání: Ostrava
Název nakladatele: Opavská kulturní organizace
Výsledek uplatňuje: Národní památkový ústav
Popis výsledku: Opavou, hlavním městem rakouského Slezska, nikdy nebyla vedena žádná hlavní železniční tepna. Do rakouské železniční sítě byla Opava zapojena dvěma odbočnými křídly páteřních tratí dvou soukromých železničních společností, Severní dráhy císaře Ferdinanda (1855) a Moravskoslezské ústřední dráhy (1872). Obě měly v Opavě samostatná nádraží, jejichž původní názvy nebyly odvozeny od polohy v rámci města. Označení Severní nádraží nebo Nordbahnhof (dnešní Opava – východ) bylo typické pro nádraží Severní dráhy také v jiných městech. Název Troppau Centralbahn (dnešní Opava – západ) odkazoval na jméno společnosti Mährisch-schlesische Centralbahn, po zestátnění Troppau Staatsbahn). Na Opavsku se nacházejí nejen provozované trati, ale i hmotné pozůstatky částečně realizovaných plánů nových železničních spojení (Opava – Vlárský průsmyk), zrušených tratí (např. Opava západ – Pilszcz) a průmyslových vleček nebo zemních těles kolejí, které byly přeloženy. Dochovaný nedokončený tunel, propustky, opěrné zdi, terén modelovaný zářezy a náspy jsou stopami lidské činnosti v krajině, které se působením času stávají předmětem zájmu archeologů. Text se zaměřuje na památkové hodnoty dochovaných objektů a zřízení na území Opavy.

Druh výsledku: C – kapitola v knize
Rok uplatnění: 2015 (rok vydání 2014)
Název: Stručný přehled výroby brněnských textilních firem mezi lety 1925–1939
Tvůrce / tvůrci: Petra Mertová
ISBN: 978-80-7037-245-6
Název knihy: Věda a technika v českých zemích mezi světovými válkami
Počet stran výsledku: 24
Strany: 239–262
Místo vydání: Praha
Název nakladatele: Národní technické muzeum v Praze
Výsledek uplatňuje: Technické muzeum v Brně
Popis výsledku: Kapitola v knize věnované technice a vědě mezi světovými válkami byla zpracována jako přehledový text o dochovaných vlněných tkaninách pocházejících z brněnských továren z období mezi lety 1925 až 1939. Text připomíná módní trendy v popisovaném období a uvádí výčet firem, k jejichž působení se podařilo dochovat konkrétní doklady. Ty jsou dále komentovány podle dochovaných letních (jarních a letních) či zimních (podzimních a zimních) kolekcí.

Druh výsledku: J rec – článek v recenzovaném periodiku
Rok uplatnění výsledku: 2013
Název: Co si ještě zboříme? Demolice unikátního věžového vodojemu v železniční stanici Studénka
Tvůrce / tvůrci: Alena Borovcová
ISSN: 1210-5538
Název periodika: Zprávy památkové péče
Svazek periodika:
Číslo periodika: 3
Ročník: 73
Strany: 246–248
Počet stran článku: 3
Vydavatel periodika: Národní památkový ústav
Výsledek uplatňuje: Národní památkový ústav
Popis výsledku: Ve dnech 2.–8. dubna 2013 proběhla demolice unikátního drážního věžového vodojemu ve Studénce. Jeho neprohlášení bylo odůvodněno nepodloženými argumenty. Vodojem v železniční stanici Studénka, která leží na hlavní trati bývalé Severní dráhy císaře Ferdinanda (dále KFNB), byl postaven v roce 1891 podle typového projektu KFNB z režného cihelného zdiva a vybaven třemi čtyřhrannými nýtovanými nádržemi. Pro stavební produkci 80. a 90. let 19. století ve stanici Studénka bylo charakteristické užití režného cihelného zdiva, které zde uplatnila Studénsko–štramberská dráha u svého provozního zázemí a obytných domů i společnost KFNB, která ve stejném období zavádí typizované projekty. Identický věžový vodojem jako ve Studénce (Spezialplan No 466) byl postaven také ve stanici Opava – východ a v polské Osvětimi. Opavská vodárna byla později rozšířena a omítnuta. Ve Studénce zůstala zachována jediná realizace tohoto projektu v autentickém stavu na území České republiky. Snesením vodojemu ztratila Studénka výrazný identifikační prvek, který ji činil odlišnou od jiných stanic. Ani ztráta původní funkce nesnížila hodnotu této technické památky. Vodojem zachováním typické formy věže podával stále jednoznačnou výpověď o svém původním účelu. Důkazem toho, že i drážní vodojemy jsou schopny nového využití, je vodárna v železniční stanici Opava – východ. Ve Studénce bohužel tato iniciativa chyběla. Stačil jen osvícený přístup města, který by podmínil řešení projektu výstavby dopravního terminálu zakomponováním vodojemu do celkové koncepce. Samotná věž by se navíc mohla stát místní atraktivitou, zastávkou na plánované cyklostezce. Interiér jejího přízemí nabízel možnosti nového využití se zajímavým průhledem k nýtovaným nádržím.

Druh výsledku: J rec – článek v recenzovaném periodiku
Rok uplatnění výsledku: 2014 (rok vydání 2013)
Název: Tíživé hodnoty Československé státní zbrojovky v Brně
Tvůrce / tvůrci: Květa Jordánová
ISSN: 1210-5538
Název periodika: Zprávy památkové péče
Svazek periodika:
Číslo periodika: 6
Ročník: 73
Strany: 231–236
Počet stran článku: 3
Vydavatel periodika: Národní památkový ústav
Výsledek uplatňuje: Národní památkový ústav
Popis výsledku: Článek popisuje historický a stavebně-technický vývoj bývalého podniku Československá státní zbrojovka v Brně, který je v ČR ojedinělým příkladem meziválečné průmyslové architektury, primárně vystavěné ke kombinované sériové výrobě. Autorka článku se dále prostřednictvím souboru budov zbrojovky zabývá otázkou historické hodnoty průmyslového dědictví a jejího zohlednění při vyhodnocování objektu nebo areálu při zápisu do Ústředního seznamu kulturních památek.

Druh výsledku: J rec – článek v recenzovaném periodiku
Rok uplatnění výsledku: 2013
Název: Chceme, nebo nechceme technické a průmyslové památky?
Tvůrce / tvůrci: Miloš Matěj
ISSN: 1210-5538
Název periodika: Zprávy památkové péče
Svazek periodika:
Číslo periodika: 3
Ročník: 73
Strany: 179–186
Počet stran článku: 13
Vydavatel periodika: Národní památkový ústav
Výsledek uplatňuje: Národní památkový ústav
Popis výsledku: Technické a průmyslové (industriální) památky jsou v současné době ohrožené a masově zanikají. Tento trend se v posledních letech nebezpečně vystupňoval. Zda jsou důvodem lukrativní pozemky v centrech měst, dožilý stavební stav nebo to, že jej jednodušší věc zbořit než zachovat, můžeme jen spekulovat. Řešením situace a prioritou je co nejrychleji vytipovat důležité fondy a nejvýznamnější z dochovaného navrhnout na ochranu a účinně propagovat tak, aby následná rozhodnutí byla pod veřejnou kontrolou.

Druh výsledku: J rec – článek v recenzovaném periodiku
Rok uplatnění výsledku: 2013
Název: Textilní průmysl Moravy a Slezska – hodnoty a jejich nedostatečná památková ochrana v několika příkladech
Tvůrce / tvůrci: Michaela Ryšková
ISSN: 1210-5538
Název periodika: Zprávy památkové péče
Svazek periodika:
Číslo periodika: 3
Ročník: 73
Strany: 225–230
Počet stran článku: 6
Vydavatel periodika: Národní památkový ústav
Výsledek uplatňuje: Národní památkový ústav
Popis výsledku: Systematická dokumentace textilního průmyslu Moravy a Slezska z pohledu památkové péče byla započata v letech 2000–2001, na topografický přehled navazují postupně výběrové průzkumy jednotlivých textilních center, na jejichž základě jsou podávány konkrétní návrhy na památkovou ochranu. Reálnost jejich naplnění ilustrují příklady soukenického Krnova a Brna a lnářsko-bavlnářského Frýdku-Místku.

Druh výsledku: J rec – článek v recenzovaném periodiku
Rok uplatnění výsledku: 2014 (rok vydání 2013)
Název: Výroba koberců na skleněných diapozitivech firmy dr. Franz Stöedtner ze sbírky Technického muzea v Brně
Tvůrce / tvůrci: Petra Mertová
ISSN periodika: 1804-1752
ISBN: 978-80-86413-39-6
Název periodika: Textil v muzeu 2013. Interiérový textil – reprezentační i privátní
Svazek periodika:
Číslo periodika: 3
Ročník: 73
Strany: 105–115
Počet stran článku: 11
Vydavatel periodika: Technické muzeum v Brně
Výsledek uplatňuje: Technické muzeum v Brně
Popis výsledku: Příspěvek se zabývá sbírkou skleněných diapozitivů uložených ve fondu Technického muzea v Brně. Hlouběji se věnuje vybraným diapozitivům zachycujícím pohledy na různé způsoby výroby koberců, a to jak z rukodělného, tak průmyslového provozu.

Druh výsledku: J rec – článek v recenzovaném periodiku
Rok uplatnění výsledku: 2014
Název: Systematická dokumentace a vyhodnocení stavebního a technického fondu železniční dopravy. Předběžná zpráva o probíhajícím výzkumu trati Severní státní dráhy s vazbou na Rakouskou společnost státní dráhy.
Tvůrce / tvůrci: Alena Borovcová
ISSN: 1210-5538
Název periodika: Zprávy památkové péče
Svazek periodika: 74
Číslo periodika: 6
Ročník: 2014
Strany: 490–496
Počet stran článku: 7
Vydavatel periodika: Národní památkový ústav
Výsledek uplatňuje: Národní památkový ústav
Popis výsledku: V rámci oborového výzkumu byly dosud podrobně zmapovány tratě postavené společností Severní dráhy císaře Ferdinanda. Cílem následujícího výzkumu je dokumentace bývalé Severní státní dráhy (Olomouc–Praha–Děčín, Brno–Česká Třebová) v rozsahu kmenové trati a komparativně sítě Rakouské společnosti státní dráhy (StEG), do které byla zapojena. Přehled vzniku základní železniční sítě v návaznosti na železniční společnosti poskytuje informace o páteřních tratích a současně informuje o postupu systematického výzkumu zaměřeného na hlediska památkové péče. Dále se text věnuje problematice navrhování a prohlašování kulturních památek na železnici.

Druh výsledku: D – článek ve sborníku
Rok uplatnění výsledku: 2013
Název: Looking for Identity. Ostrava between the past and the future.
Tvůrce / tvůrci výsledku: Michaela Ryšková (domácí autor)
ISBN: 978-80-85034-63-9
Název sborníku: The 1st Heritage Forum of Central Europe
Počet stran výsledku: 18
Strany: 261–278
Místo vydání: Polsko, Krakov
Název nakladatele: International Cultural Centre
Výsledek uplatňuje: Národní památkový ústav

Závěr

Zkoumání průmyslového dědictví představuje v památkové péči poměrně mladé téma. Projekt si kladl za cíl zhodnocení dřívějších výzkumů na poli památkové péče, převážně topograficky popisující jednotlivé územní celky nebo vybrané obory, jejich aktualizaci a doplnění a následné zhodnocení poznatků v několika rovinách:

  • specializovaná mapa s odborným obsahem Technické památky Moravy a Slezska zahrnující památkově chráněné areály, objekty a technické zařízení a zároveň potencionální výskyt technických památek na základě přirozeného vývoje daného regionu, definovaného výskytem nerostných surovin, jejich těžbou a následným zpracováním, vhodnými přírodními podmínkami a jejich využitím (vodní toky jako zdroj energie, pěstování specifických zemědělských plodin v úrodných oblastech) a vývojem dopravních systémů (kupecké stezky a silniční doprava, splavnění vodních toků, železnice),
  • výstava, shrnující a veřejnosti přibližující poznatky výzkumu a jeho výsledky a prezentující s tématem související movité kulturní dědictví ve sbírkách Technického muzea v Brně,
  • odborné publikace, určené odborné i laické veřejnosti pro vybrané obory a témata: Severní dráha Ferdinandova, textilní výroba, významné pro hospodářský rozvoj vymezené oblasti.
    Cíle projektu byly naplněny. Byly realizovány všechny předpokládané výsledky.
handshake

Zůstaňme v kontaktu

Sledujte nás na sociálních sítích
facebook instagram youtube tripadvisor
Přihlaste se k odběru newsletteru:

Technické muzeum v Brně

Purkyňova 105,
612 00 Brno – Královo Pole

Email: info@tmbrno.cz
Telefon: +420 541 421 411
Fax: +420 541 214 418
Pozvánka
Ahoj, nezajdeme se spolu podívat sem? https://www.tmbrno.cz/veda-vyzkum/projekty-granty/industrialni-dedictvi-moravy-a-slezska/