Profily členů redakční rady časopisu Historická fotografie

Vedoucí redaktorky

PhDr. Emilie Benešová
Absolventka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, obor Archivnictví – dějepis (1983); státní rigorózní zkouška na téže fakultě (1989). Od roku 1982 pracuje v Národním archivu (dříve Státní ústřední archiv v Praze) jako archivářka, vedoucí Oddělení foto-, fono- a kinodokumentů a služeb veřejnosti (od 2002). Součástí oddělení je kromě pracoviště zpracovávajícího foto-, fono- a kinodokumenty také pracoviště spisové služby Národního archivu, mikrografické a digitalizační pracoviště, fotoateliéry, úsek tisku a badatelna.
Zabývá se archivním zpracováním fotografických, kinematografických a zvukových dokumentů (dále jen FFKD), především metodikou archivního zpracování, historií fotografie a kinematografie. V rámci své specializace řeší problematiku bezpečnostního snímkování archiválií (zabezpečení archiválií) a digitalizace.
Externě přednáší studentům katedry PVH a archivnictví FF UK na téma historické fotografické techniky, zpracování archiválií (FFKD) a fotografie – jako historický pramen. Je spoluzakladatelkou a vedoucí redaktorkou sborníku Historická fotografie, který je určen pro prezentaci fotografických sbírek, uložených v archivech, muzeích a galeriích (od r. 2001). V r. 1995 publikovala první archivní metodiku, zabývající se zpracováním FFKD; podílela se na vývoji databázového programu FOTO. Analýza, vzniklá při tvorbě této databáze byla využita při tvorbě databázového programu, který se v Národním archivu používá v současné době – JANUS.
Je autorkou nebo spoluautorkou většiny výstav pořádaných Národním archivem od r. 2001 a doprovodných publikací, které byly v souvislosti s konáním těchto výstav vydány, např.: „Skončeno a podepsáno, drama Pražského povstání ve fotografii“ (2003); „Miroslav Jodas – fotograf“ (2002), „Expo´58. Příběh československé účasti na Světové výstavě v Bruselu.“ (2008) a řada dalších.
Organizuje a garantuje odborné semináře pořádané Národním archivem včetně mezinárodních vědeckých konferencí (např. Archivy v mezinárodním kontextu, 2004).
Jako konzultant spolupracovala v letech 1993–1995 s řešiteli grantového úkolu GA ČR č. 94/203/1042 „Techniky ošetření, uložení a duplikace archivních fotografických snímků.“ Samostatně vedla výzkumný projekt č. j. OKO-136-3/A-2007 s názvem „Zpracování postupu na záchranu světlocitlivých archivních dokumentů na skleněné podložce (deskové negativy), jejich ošetření, archivaci (dlouhodobé uložení), zabezpečení a zpřístupnění.“, který byl řešen v letech 2007 až 2009. Další grantové úkoly posuzovala nebo se vyjadřovala k jejich záměru (např. Archiv Národního muzea, Impuls Hradec Králové).

PhDr. Naděžda Urbánková
Absolventka Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, obor historie. Pracovala jako historik v Jihomoravském muzeu ve Znojmě, Krajském středisku státní památkové péče a ochrany přírody v Brně a od roku 1989 v Technické muzeum v Brně. Je kurátorkou sbírky stereodiapozitivů, fotografických materiálů a písemných pozůstalostí významných osobností vědy a techniky. Vedle tvorby značného počtu výstav a expozic zajišťovala v letech 1998-2000 pro TMB i ediční činnost. Byla členkou výboru, který obnovil činnost Muzeologické komise, je členkou Knihovnické komise a Komise regionální historie Moravy a Slezska AMG ČR.
V letech 1998 – 2004 byla souběžně s prací v TMB odbornou asistentkou pro obor muzeologie Ústavu archeologie a muzeologie FF Masarykovy univerzity v Brně a členkou komise pro státní závěrečné zkoušky ve studijním programu Muzeologie na FF MU 1998-2004 a 2000-2004 také pro obor Muzeologická biologie na PřF MU.
V období 2000-2004 byla řešitelkou grantového projektu MK ČR: KZ00P02OLK012 Digitalizace sbírky skleněných stereodiapozitivů ve fondu knihovny Technického muzea v Brně. O této sbírce připravila v roce 2009 publikaci (URBÁNKOVÁ, Naděžda: Evropa ve stereodiapozitivech / Europe in stereo slides. 1. vyd. Brno : Technické muzeum v Brně, 2009. 124 s. ISBN 978-80-86413-65-5.).
Od roku 1999 příležitostně spolupracovala s oddělením CITEM MZM v Brně – jako konzultantka na vývoji programu Demus-Fotoarchiv, Demus-Historie (Archiv) a dokumentu „Digitální dokumentace objektů kulturní, historické a vědecké hodnoty“.
V letech 2010-2012 se účastnila grantového projektu Chemické fakulty VUT „ChemPoint – Vědci pro chemickou praxi“ (CZ1.07/2.4.00/12.0026, 2.4. Partnerství a sítě, výzva č. 12) v odborné komunitě PhotoChemPoint jako zástupce aplikační sféry z oblasti muzeí a spolupořadatel pravidelných odborných workshopů.
Od ledna 2011 je druhou hlavní redaktorkou časopisu Historická fotografie.

Členové redakční rady

PhDr. Helena Beránková
Absolventka etnografie a dějin umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (1980, PhDr. 1982); od roku 1993 kurátorka fotografické a grafické sbírky Etnografického ústavu Moravského zemského muzea. Specializuje se na nejstarší etnografické fotografie z přelomu 19. a 20. století (přičemž sleduje především autorské kolekce fotografů známých i zapomenutých), na vztah fotografického dokumentu k umění a na dokumentární aspekty fotografie ateliérové. Je editorkou časopisu Folia ethnographica, členkou redakční rady Národopisného věstníku, Sborníku historické fotografie, členkou Národního antropologického komitétu a hlavního výboru České národopisné společnosti. Je řešitelkou či spoluřešitelkou grantových úkolů individuálních i týmových. O fotografii publikuje v domácím i zahraničním tisku; odborný zájem věnuje i lidovému oděvu a stavitelství. Autorsky i organizačně zajistila řadu výstav (Dětský oděv 1996; Fotografie Josefa Brauna 1999; Nejstarší fotografie z Horňácka 2001; Svatbení oděv 2006; Josef Šíma 2009; Erwin Raupp – Moravská Hellas 2010 aj.). Publikace: Javorník 650 (Brno 2000, spolueditorka s Břetislavem Rychlíkem); Josef Braun. Fotografie 1901–1910 (Brno 1999); Josef Šíma (1859–1929). Kreslíř a fotograf (Brno 2009); Erwin Raupp – Moravská Hellas 1904 (Lomnice nad Popelkou 2010, spolu s Antonínem Dufkem a Andreasem Krase).

Mgr. Jan BÍLEK
Jan Bílek vystudoval bohemistiku a historii (1998). Specializace na archivnictví (komplexně, zvláštní zaměření na osobní fondy); editologii (komplexně, zvláštní zaměření na novodobou osobní korespondenci, úřední dokumenty, literární texty); historii (vybraná témata politických, kulturních a hospodářských dějin 1850–1950); literární historii (vybrané osobnosti 20. století). Od dětství zapojen do kulturně-společenských a odborných aktivit v Sobotce (festival českého jazyka, řeči a literatury Šrámkova Sobotka, 1987–1998 zámek Humprecht, od 1998 Archiv F. Šrámka, od 1993 Knihovničky Českého ráje, 1998–2002 člen městské kulturní komise) a na zámku Staré Hrady. Zde začal brigádně pracovat v Literárním archivu Památníku národního písemnictví (archivář – kurátor), do něhož se vrátil 2012. Od 1999 odborný pracovník – archivář Masarykova ústavu Akademie věd ČR, resp. Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i., 2001–2011 vedoucí Archivu Ústavu T. G. Masaryka (fondy T. G. Masaryk a E. Beneš). Od 2003 – jednatel výboru tematické sekce archivů zvl. významu, resp. specializovaných archivů při České archivní společnosti. Od 2004 – člen edičního kruhu Korespondence T. G. Masaryka. Od 2006 výuka na Univerzitě Hradec Králové. Od 2009 – člen redakční rady časopisu Práce z dějin Akademie věd, od 2011 – člen redakční rady časopisu Historická fotografie. Od 2003 řešitel nebo spoluřešitel 4 grantů Grantové agentury ČR. Spolupracovník několika výstav, organizátor desítek odborných a společenských akcí (konference, prezentace, besedy), redaktor, autor desítek posudků, archivních pomůcek, knižně a časopisecky publikovaných edic a odborných článků.

Doc. Ing. Viera Jančovičová
Absolvovala v rokoch 1980 – 1985 štúdium Chemickej syntézy so zameraním na fotochémiu na Technische Hochschule Carl Schorlemmer Merseburg (Nemecko). V roku 1991 ukončila doktorandské štúdium v odbore Technológia makromolekulových látok na Slovenskej technickej univerzite v Bratislave. Od roku 1991 pracuje na Oddelení polygrafie a aplikovanej fotochémie, kde pôsobila najskôr ako vedeckovýskumný pracovník a neskôr ako pedagóg. V roku 2010 sa habilitovala v odbore Technológia makromolekulových látok. Počas svojej pedagogickej práce viedla a vedie prednášky zo Základov fotografie a polygrafie,Fotochémie a fotografie, Polygrafických a obalových materiálov, Metód analýzy polymérov, Laboratórne cvičenia z fotochémie a fotografie a Laboratórium zobrazovacích technológií na FCHPT STU a ako externý pedagóg na VŠVU prednáša Fotografickú chémiu.Bola vedúcou 23 diplomových a 22 bakalárskych prác.
Výskumne sa orientuje spektroskopickú analýzu tenkých vrstiev na báze polymérov, štúdium historických atramentov a farieb najmä na papierovej podložke a kolorovanej historickej fotografii. Je autorkou alebo spoluautorkou 26 pôvodných vedeckých prác v časopisoch registrovaných v CurrentContents, 12 prác v iných, prevažne zahraničných odborných a vedeckých časopisoch a viac ako 30 príspevkoch na konferenciách a seminároch. Je spoluautorkou jednej vysokoškolskej učebnice (Šima, J., Čeppan, M., Jančovičová, V., Prousek, J., Velič, D.: Fotochémia. Princípy a aplikácie, Bratislava: STU Bratislava, 2011. ISBN 978-80-227-3440-0, 337 s.) a učebných textov pre stredoškolských učiteľov (Jančovičová, V.: Klasická a digitálna fotografia. In: I. Ondrejkovičová a kol.: Vplyv slnečného žiarenia ma chemické a biologické procesy. STU Bratislava, 2009, 77-87, ISBN 978-80-227-3110-2). Citačný ohlas podľa SCI a knižné citácie: 70.

Prof. Dr. Martina Winkler
Vystudovala historii, literaturu a práva na Svobodné Univerzitě v Berlíně. Disertaci o Karlu Kramářovi psala na Univerzitě v Lipsku, doktorát filozofie získala v roce 2000. Habilitovala se rovněž v Lipsku v roce 2014 studií o Ruské expanzi na Aljašku. Dále působila na Stanford University, Univerzitě v Münstru, Loughborough University a Univerzitě v Brémách. Od října 2017 přednáší jako profesorka se zaměřením na východoevropské dějiny na Christian Albrechts Universität v Kielu.
Hlavní publikace:
Kindheitsgeschichte. Eine Einführung, Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht 2017.
(http://www.v-r.de/de/kindheitsgeschichte/t-0/1039044/)
Das Imperium und die Seeotter: Die Expansion Russlands in den nordpazifischen Raum, 1700-1867, Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht 2016.
(http://www.v-r.de/de/das_imperium_und_die_seeotter/t-0/1037149/)
Karel Kramář (1860-1937). Praha: Argo 2011.
Karel Kramář (1860-1937). Selbstbild, Fremdwahrnehmungen und Modernisierungsverständnis eines tschechischen Politikers (Dissertation). München: Oldenbourg 2002.

RSDr. Jozef PETRÁŠ
Vyštudoval Vysokú vojenskú politickú školu (1977) a absolvoval trojročné postgraduálne
štúdium (1983). Od roku 1969 do konca roku 2003 bol vojakom z povolania a profesionálnym vojakom. Službu vykonával v rôznych vojenských posádkach Československa. Od 15. 2. 2004 do 30. 4. 2005 pracoval vo Vojenskom historickom archíve v Trnave vo funkcii vedeckovýskumný pracovník – zástupca riaditeľa, vytvoril Zoznam občanov Československej republiky a zahraničných bojovníkov, ktorí položili životy v boji proti fašizmu počas II. svetovej vojny (2005). Od 1. 5. 2005 až doteraz je riaditeľom Vojenského archívu – centrálnej registratúry Mnisterstva obrany SR v Trnave. Je spoluautorom publikácie Bojovali za slobodu vlasti – účastníci protifašistického odboja Trnavského kraja (2008). Venuje sa histórii vojenského archívnictva na Slovensku.

Mgr. Jiří Zikmund
Absolvent Pedagogické fakulty v Hradci Králové a Lidové konzervatoře, obor výtvarná fotografie. Jako pracovník historického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové se specializoval na dějiny fotografie ve východních Čechách a problematiku ochrany muzejních fotografických sbírek. Byl řešitelem dvou grantových projektů s fotografickou tématikou „Muzejní fotografické sbírky – verifikace možností odborného zpracování, uložení, ochrany a manipulace v podmínkách České republiky – metodika a praktické aspekty.“ a „Fotografická dokumentace regionu Královéhradecka z 1. poloviny 20. století ve sbírkách Muzea východních Čech v Hradci Králové“. Má za sebou bohatou publikační činnost a byl autorem řady výstav na téma fotografie. V roce 1994 inicioval založení oborové komise pro fotografii a film v muzeu při Asociaci muzeí a galerií ČR, kterou vedl do roku 1999. Roku 2001 založil spolu s PhDr. Emilií Benešovou sborník Historická fotografie. Působil jako koordinátor uživatelských požadavků při přípravě počítačového evidenčního programu DEMUS – FOTOARCHIV vyvíjeného Oddělením informatiky MZM v Brně. Inicioval a spolupracoval na vývoji prvního specializovaného českého obalového programu pro fotosbírky v podniku EMBA Paseky.
Je externím vyučujícím Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice.

Tajemníci redakční rady

Mgr. et Mgr. Pavel Baudisch
Je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, oborůučitelství pro střední školy (2009) a archivnictví a pomocné vědy historické – historie se specializací na sociální dějiny (2009). V rámci studia spolupracoval na grantu GA ČR Gotické umění v severních Čechách, v jehož historické sekci mapoval správní a územní vývoj Loketska a državy rodu Šliků. Od roku 2006 pracuje jako odborný archivář v oddělení foto-, fono-a kinodokumentů aslužeb veřejnosti Národního archivu, kde pořádá fotografické fondy a sbírky zejména zobdobí druhé světové války. Zabývá se metodikou archivního zpracování fotografických dokumentů a jejich interpretací a tato témata externě přednáší pro studenty Katedry pomocných věd historických a archivního studia FF UK. Podílel se na řešení výzkumného projektu Zpracování postupu na záchranu světlocitlivýcharchivních dokumentů na skleněné podložce (deskové negativy), jejich ošetření, archivaci (dlouhodobé uložení), zabezpečení a zpřístupnění (2007–2009) a spolupořádá odborné semináře s touto tematikou. Podílel se rovněž na přípravě výstavy Expo ‘58. Příběh československé účasti na Světové výstavě v Bruselu a její doprovodné publikace (2008).

Mgr. Pavla STÖHROVÁ
V roce 1999 ukončila studium oborů etnologie a muzeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, poté nastoupila jako redaktorka a kurátorka do Technického muzea v Brně, kde na pozici redaktorky a zástupkyně vedoucího oddělení dokumentace vědy a techniky působí dodnes. Je autorkou nebo spoluautorkou výstav a expozic Technického muzea v Brně, odborných statí s tematikou muzejních sbírek nebo etnografických výzkumů. Přednášela na Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (dějiny etnologie, kapitoly z urbánní etnologie) a na Vyšší odborné škole knihovnických a informačních služeb (úvod do muzejnictví a muzeologie, ochrana kulturního dědictví). Jako redaktorka a editorka se podílela na přípravě řady publikací např. katalogů, odborných sborníků z konferencí či monografií z ediční řady Technického muzea v Brně Studie z historie techniky a průmyslu, podílí se na přípravě dalších recenzovaných odborných časopisů vydávaných muzeem – Fórum pro konzervátory-restaurátory, Textil v muzeu a Archeologia technica.