Digitálky
7. 3. – 6. 6. 2023

Komentované prohlídky výstavy Digitálky:

• v pátek 28. 4. 2023 v 15.00
• v sobotu 29. 4. 2022 v 11.00

Kapacita komentovaných prohlídek je omezená, zájemce prosíme, aby si místo předem rezervovali. Více informací: Komentované prohlídky výstavy digitálky.

Komorní výstava s názvem Digitálky představí veřejnosti kolekci 264 kusů náramkových hodinek s elektrickým a elektronickým pohonem, quartzovým (křemíkovým) oscilátorem či řízených dálkovým signálem a zčásti také s využíváním digitálního ukazatele času, vyrobených v 50. až 90. letech 20. století. Tato kolekce, která je od roku 2020 součástí muzejní oborové sbírky Hodiny, je bezesporu minimálně v České republice nejucelenější a nejreprezentativnější hmotnou dokumentací moderní éry vývoje hodinek jako každodenního předmětu, který v nebývale hojném počtu doprovází lidstvo od sedmdesátých let 20. století.

Do kmenového fondu Technického muzea v Brně se kolekce dostala díky dlouhodobé spolupráci s vášnivým, zaníceným a hluboce erudovaným sběratelem a znalcem hodinářské produkce inženýrem Liborem Hovorkou. Ve sbírce se podařilo soustředit hodinky z těchto zemí: USA, Německo (NDR i SRN), ČSSR, SSSR, Švýcarsko, Velká Británie, Polsko, Bulharsko, Japonsko, Taiwan, Čína, Hong Kong. Díky tomu mohou návštěvníci výstavy „Digitálky“ nejen obdivovat jednotlivé exponáty, ale získají i přehled o celosvětovém chronologickém vývoji tohoto segmentu náramkových hodinek.

Víte, že první digitální hodinky s LED diplejem měly světovou premiéru v roce 1971? Jednalo se o výrobek americké firmy Hamilton s názvem Pulsar. Digitálky s LED displejem se pak vyráběly až do poloviny 80. let 20. století.

Sbírka byla zpracována i do odborného katalogu, který je k dispozici v tištěné i elektronické podobě. Kromě vlastního zevrubného popisu jednotlivých muzejních sbírkových předmětů — katalogový položek — včetně vysvětlení principu, na kterém fungují, se zaměřuje i na patřičné názvosloví, metodiku popisu a stručné shrnutí zásad preventivní konzervace a vhodné péče o tyto předměty. Bude proto jistě důležitou pomůckou jak muzejním kurátorům a správcům sbírek, tak znalcům, sběratelům i obchodníkům se starožitnými hodinami. Cennou součástí publikace jsou i medailony a stručné vizitky nejdůležitějších světových i československých firem a výrobců. Tištěnou publikaci si můžete zakoupit na pokladně muzea, nebo si jej můžete objednat prostřednictvím eshopu: Digitálky, elektronickou verzi (pdf) si můžete stáhnout zde: Digitálky (e-book).

Foto z výstavy, ©Technické muzeum v Brně

Umění kovadlin
28. 3. 2023 – 28. 1. 2024

Zveme návštěvníky na výstavu Umění kovadlin, která je připravena pro milovníky kovářského řemesla a pro všechny zájemce o umění a tradiční řemeslo. Výstava mapuje současnou kovářskou scénu prostřednictvím exponátů Technického muzea v Brně a také díky výpůjčkám z Muzea Komenského v Přerově – ze sbírky Hradu Helfštýn, Moravské galerie v Brně a Městského muzea a galerie v Poličce. Další exponáty nám laskavě zapůjčili samotní autoři, a to Christine Habermann von Hoch, Milan Michna a Miroslav Brož.

Díky spolupráci s organizátory prestižních kovářských přehlídek Hefaiston a Brtnické kovadliny bude možné prohlédnout si vybrané výrobky z mezinárodních akcí konaných na Helfštýně a v Brtnici. Další část výstavy představí práci konkrétních kovářů, např. Alfréda Habermanna, Christine Habermann, Milana Michny, Miroslava Brože, Karla Krepse, Pavla Ševečka a dalších. Díky nim návštěvníci uvidí práci nožířů, repliky historických chladných i palných zbraní, špičkové damaskové výrobky či uměleckou plastiku. Protože Technické muzeum v Brně pořádá také vlastní workshopy a přehlídky kovářů, část výstavy bude věnována i jim, a to workshopu Damask a přehlídce Mladý těšanský kovář.

Kovářské řemeslo je možné v současné době vystudovat na několika středních školách nebo učilištích, z nichž jsme vybrali Střední průmyslovou školu a Vyšší odbornou školu Brno, Sokolská. Muzeum se školou dlouhodobě spolupracuje na řadě aktivit. Vystavené výrobky studentů představují příklady rytecké práce i uměleckého kovářství. Jejich hravost a nespoutanost dodává výstavě prvky vtipu i překvapení. Dětského návštěvníka jistě zaujmou exponáty inspirované říší zvířat, jako např. vážka, stonožka či chobotnice.

Autoři výstavy připravili také edukativní koutek pro dětské návštěvníky, kde se na kovářství podívali zeširoka, zblízka, detailně i s odstupem…. Zde si děti budou moci nejen prohlédnout tradiční kovářské výrobky, ale také osahat pomůcky, které kováři používají, a zahrát připravené hry.

foto z výstavy, ©Technické muzeum v Brně

Výstava se koná za finanční podpory statutárního města Brna.

Lidé odvedle – neobvyklý výlet do světa lidí s hendikepem

Výstava: 5. 4. – 12. 11. 2023

Technické muzeum v Brně nabízí veřejnosti putovní výstavu Nadace Sirius „Lidé odvedle – neobvyklý výlet do světa lidí s hendikepem“. Cílem této interaktivní výstavy je přiblížit zdravé populaci, jak se žije osobám se zrakovým, sluchovým a tělesným postižením. Výstava je určená pro širokou veřejnost, rodiny s dětmi, zejména pak pro žáky základních a středních škol a jejich pedagogy. Návštěvníci si zde mohou vyzkoušet, jak se cestuje, když dobře neslyšíte nebo nevidíte anebo jste upoutaní na vozíku, vyzkouší si i pomůcky, které patří do každodenního života lidí se zdravotním znevýhodněním. Poprvé na Moravě. Doposud si tuto výstavu mohli prohlédnout zájemci v šesti městech v Čechách.

Výstava jako výlet plný překážek

Návštěvníci jsou  zábavnou formou pozváni na skutečný výlet: od přípravy na cestu, přes orientaci v terénu a použití dopravního prostředku, až po zážitky z cest. V expozici nebude chybět např. model autobusu nebo temný tunel znesnadňující orientaci.

„Výstava je rozdělena do několika etap,“ upřesňuje manažerka projektu paní Vladimíra Tvrdková, „věnovaných jak různým úkonům, tak jednotlivým zdravotním znevýhodněním. Návštěvníci si zde osobně vyzkouší, jak se musí hendikepovaní lidé, dospělí i děti, vypořádat s různými životními situacemi, které jsou pro zdravého člověka bezproblémové, ale pro zdravotně znevýhodněné mohou představovat překážku. Na výletě, který jim výstava zprostředkuje, se rovněž seznámí se zásadami správné komunikace s hendikepovanými osobami a dozví se, jak jim citlivě a přitom účinně, nabídnout pomoc.“

Výstava je připravena ve spolupráci s odborníky na danou tematiku a s lidmi se zrakovým, tělesným a sluchovým postižením.

Školní kolektivy výstavou odborně provedou muzejní edukátoři ve spolupráci s učitelem, je však nutné si návštěvu předem objednat. Více informací najdete na stránce: Programy pro školy

Výstava přispěje ke snižování ostychu a odbourávání zábran v komunikaci při setkávání s lidmi se zdravotním postižením.

• Naučíte se správně nabídnout a poskytnout pomoc.
• Dozvíte se mnoho zajímavostí ze života lidí s postižením.
• Vyzkoušíte si pomůcky jejich každodenního života.
• Seznámíte se s různými způsoby dorozumívání s lidmi s postižením.
• Pomocí simulací uslyšíte, jak slyší lidé se sluchovým postižením a uvidíte, jak vidí okolí lidé s očními vadami.
• Vyzkoušíte si orientaci a pohyb v prostoru pomocí hole pro nevidomé a vozíku pro tělesně postižené.
• Zažijete orientaci v prostoru pouze pomocí hmatu a sluchu.
• Dozvíte se, jak lidé s postižením sportují a vyzkoušíte si jízdu na handbiku.
• Prostě prožijete jeden báječný a velmi neobvyklý výlet!

Foto z výstavy, ©Technické muzeum v Brně

Historie vodního hospodářství

1.–30. prosince 2022

V průběhu celého prosince 2022 nabídne Technické muzeum v Brně dvě komorní výstavy mapující historii vodního hospodářství. První z výstav představí historické vodohospodářské objekty, jež jsou dokladem technologické vyspělosti společnosti a jejího přístupu k nakládání s vodou v krajině a sídlech. Druhá z komorních výstav se zaobírá tématem závlah coby znovuobjeveného dědictví s vazbou na historii i současnost a s přesahem týkajícím se aktuálních otázek sucha.

Tým odborníků z různých institucí se pokusil zdokumentovat doposud poněkud opomíjený typ staveb – historické vodohospodářské objekty, identifikovat jejich hodnotu a sestavit komplex kritérií pro jejich ochranu a obnovu. Na příkladech pěti modelových území v rámci České republiky představuje první ze dvou putovních výstav různorodé typy vodohospodářských staveb. Jedná se o přehrady, malé vodní elektrárny, vodovody, náhony tesané v pískovcových masivech, objekty vodárenství a mnoho dalších. Pro srovnání uvidí návštěvníci i specifické vodohospodářské systémy z blízkého zahraničí zapsané na Seznam světového dědictví (Vodohospodářský systém města Augsburg v Bavorsku a Banskoštiavnické tajchy na Slovensku). Výstava je zpestřena audiovizuální instalací obsahující dobová videa z výstavby a provozu vybraných vodních děl v průběhu 20. století v porovnání s jejich současným stavem.

Jako reakce na odvodňování krajiny v moderní éře, způsobené intenzifikací zemědělství, vysoušením rybníků či nevhodnými melioračními aktivitami, se znovu objevil zájem o zavlažování, kterému se věnuje druhá z putovních výstav. Vzniklé závlahové soustavy a jednotlivé realizace, dnes často nefunkční a torzovitě dochované, se staly předmětem zájmu projektu, na němž spolupracovali odborníci ze tří organizací – Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.

Záměrem autorů obou komorních výstav je popularizovat vodohospodářská témata a zachytit je vizuálně atraktivní formou jako je použití map, rekonstrukcí a obrazového materiálu. K výstavám vznikly rovněž výstavní katalogy, které rozvíjejí jednotlivá prezentovaná témata a sumarizují výsledky obou grantových projektů NAKI II (DG18P02OVV019 „Historické vodohospodářské objekty, jejich hodnota, funkce a význam pro současnou dobu“ a DG20P02OVV015 „Závlahy – znovuobjevované dědictví, jejich dokumentace a popularizace“). Katalogy budou volně dostupné během otevírací doby obou výstav.

Není TESLA jako Tesla

Fenoménem „Tesly“ se zabývá nová výstava „Není TESLA jako Tesla“ v Technickém muzeu v Brně. Výstava se koná u příležitosti 80. výročí úmrtí významného fyzika a vizionáře Nikoly Tesly. Cílem výstavy je nejen připomenout život a dílo samotného vynálezce, ale především ukázat historii bývalého národního podniku TESLA a prezentovat širokou škálu elektrotechnických součástek a výrobků pocházejících z jeho podniků a závodů. Technické muzeum v Brně sídlí od roku 2003 právě v jedné z budov komplexu bývalého podniku TESLA Brno na Purkyňové ulici v Brně – Králově Poli. Instalace výstavy je umístěna ve 3. patře muzea na ploše více než 600 m² a návštěvníci si ji mohou prohlédnout do 30. prosince 2023.

Výstava provádí děti i dospělé zájemce krok za krokem úžasným světem elektřiny. Optické vjemy návštěvníka hned po vstupu do hlavního sálu přímo pohltí. Fialový odstín, do kterého je celá výstava laděná, evokuje oblohu sršící elektřinou při bouřce. Nikola Tesla svými objevy zásadně ovlivnil vývoj moderní civilizace: je považován za jednoho z hlavních vynálezců dvoufázového a třífázového asynchronního motoru či vysokofrekvenčního generátoru.

Jméno po Nikolu Teslovi dostal v roce 1946 i nově vzniklý podnik TESLA, který měl zajistit základní výrobu veškeré slaboproudé techniky v tehdejším Československu – od součástek až po samotné produkty, jako např. rádia, televize, žárovky, ale i mikroskopy, měřicí přístroje, vysílací techniku a další výrobky. Později byl název podniku vykládán jako zkratka TEchnikaSLAboproudá.

Výstava je první ucelenou prezentací přístrojů TESLA ze sbírek TMB. Návštěvníci tak mají jedinečnou příležitost vidět na jednom místě celou plejádu výrobků TESLA, které provázely každodenní život několika generací v Československu doslova na každém kroku. Zájemci uvidí např. proslulý stolní rozhlasový přijímač Tesla 308U Talisman s designem ve stylu art deco, legendární kufříkový kotoučový magnetofon TESLA Sonet Duo z 60 let nebo hi-fi magnetofon TESLA B73, obojí z TESLY Pardubice, či první barevný televizor TESLA Color z roku 1973–1976 z TESLY Orava. Historii výpočetní techniky v Československu připomíná počítač TESLA typ SPO 186 Ondra vyráběný TESLOU Liberec a Blatná. V neposlední řadě výstava představí i výrobky jugoslávských podniků nesoucích jméno TESLA.

Část výstavy je věnovaná Nikolu Teslovi. Na panelech i prostřednictvím filmu se návštěvníci dozvědí základní informace o jeho životě a vynálezech a seznámí se i s 3D modelem jeho laboratoře v Colorado Springs v USA. Konkrétní fyzikální jevy si mohou návštěvníci vyzkoušet pomocí interaktivních exponátů, jako je Kolumbovo vejce, plazmová koule či dva Teslovy generátory uvnitř Faradayovy klece. Tu si však budou moci zájemci vyzkoušet pouze s obsluhou pracovníků muzea.

K výstavě Není TESLA jako Tesla vytvořilo edukační oddělení TMB ve výstavním prostoru doprovodné programy pro žáky základních a středních škol i pro širokou veřejnost. Tyto aktivity přiblíží osobu Nikoly Tesly, představí podniky TESLA a seznámí je s principem fungování různých elektrospotřebičů, které se v této firmě vyráběly. Nedílnou součástí jsou interaktivní exponáty, prostřednictvím nichž si návštěvníci vyzkouší Teslovy vynálezy či výrobky československé TESLY.

Výstava Není TESLA jako Tesla vznikla jako mezinárodní projekt za spolupráce se zahraničními muzei: Muzej nauke i technike Beograd, Srbsko; Tehnički muzej Nikola Tesla, Záhřeb, Chorvatsko; Technisches Museum Wien, Rakousko; Slovenské technické múzeum Košice, Slovensko

Doprovodný program k výstavě

Muzeum také spolupracuje s Vysokým učením technickým v Brně, s nímž k výstavě připravilo aktivity, které se uskuteční v průběhu letošního roku. Jedná se např. o programy v rámci Brněnské muzejní noci 2023, tematické přednášky a exkurze: doprovodný program k výstavě Není TESLA jako Tesla.

Technické muzeum v Brně na této výstavě spolupracuje s Vysokým učením technickým v Brně.

Výstava se koná pod záštitou primátorky statutárního města Brna JUDr. Markéty Vaňkové.

Foto z výstavy, ©Technické muzeum v Brně

Spektra designu

„Spektra designu“ – retrospektivní výstava ateliéru Průmyslový design Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně představuje průřez tvorbou studentů a pedagogů ateliéru za uplynulých 10 let. Veřejnost si může výstavu prohlédnout v Technickém muzeu v Brně od 8. listopadu 2022 do 28. února 2023.

Prostřednictvím vybraných designérských a výstavních projektů, kterými se ateliér prezentoval na tuzemských a zahraničních akcích zaměřených na design, výstava seznámí zájemce s širokým spektrem produktových kategorií, jimiž se studenti v rámci ateliérové výuky zabývají: od drobných předmětů z porcelánu a skla, přes elektrospotřebiče, interiérové doplňky, nábytek, dopravní prostředky až po architekturu. Společným jmenovatelem všech vystavených produktů je zejména důraz kladený na jejich funkci, inovativnost, využití progresivních materiálů a technologií, ekologii a v neposlední řadě vizuálně atraktivní ztvárnění.

Naprostá většina výrobků vznikla ve spolupráci s firmami a je připravena pro sériovou produkci, přičemž některé z nich jsou již v prodeji.

Ateliér Průmyslový design FMK UTB ve Zlíně byl založen v roce 1999 a navazuje na dlouholetou tradici výuky průmyslového designu. Její základy byly koncipovány na sklonku 30. let 20. století ve zlínské Škole umění založené společností Baťa. Zlín se stal kolébkou českého průmyslového designu zejména zásluhou takových osobností, jakými byli prof. Vincenc Makovský, prof. Zdeněk Kovář a jeho žák prof. akad. soch. Pavel Škarka.

Studium v ateliéru, který od roku 2014 vede doc. MgA. Martin Surman, ArtD., je zaměřeno na problematiku navrhování širokého spektra sériově vyráběných produktů z oblastí designu nábytku, interiérových doplňků, elektrospotřebičů, strojů, dopravních prostředků, městského mobiliáře, architektury apod.

Foto z výstavy, ©Technické muzeum v Brně

Za volantem bez bázně a chikany – fenomén autoklubů v českých zemích v letech 1904–1951

Výstava, přístupná od 25. října 2022, představuje návštěvníkům fenomén autoklubů a jejich rozmanitou činnost, to vše s ohledem na jejich význam a roli ve vývoji motorismu. V první části výstavy se návštěvníci seznámí s obecnou činností klubů, jejich historií a vývojem; druhá část výstavy se věnuje závodům a soutěžím pořádaným kluby za účelem větší popularizace motorismu. Nejstarší české autokluby byly založeny v roce 1904 v Praze, o dva roky později vznikl nejstarší klub na Moravě se sídlem v Brně (Mährisch-Schlesischer Automobil-Club). Postupně vznikaly další a další.

Název výstavy „Za volantem Bez bázně a chikany“ byl zvolen záměrně: je to reminiscence na text uveřejněný v roce 1913 v prvním čísle časopisu Auto vydaném Český klubem automobilistů. Zakladatel klubu Karel Rosenberg v něm vzpomíná na důvody vedoucí ke vzniku klubu. Mezi jinými především na nevraživost veřejnosti vůči motoristům a jejich častou šikanu („chikanu“) ze strany státních orgánů. Motoristé se snažili sdružit dohromady, aby mohli lépe vyjednávat. Název výstavy se tak snaží přiblížit dobovou situaci ohledně nazírání na automobilismus jako takový.

Součástí výstavy jsou artefakty prezentující činnost klubů. Zájemci uvidí především nádherné smaltované znaky – emblémy klubů v počtu, v jakém dosud nikdy nebyly představeny. Znaky se připevňovaly na vozy, na chladiče vozů, používaly se jako odznaky do klopy, na vlaječky apod. Pozornost návštěvníků upoutají jistě také trofeje ze závodů či plakety vydávané autokluby k různým akcím, soutěžím nebo hvězdicovým jízdám a také dochované fotografie, mapy, časopisy a další předměty z činnosti klubů.

Fanoušci historie automobilového sportu mohou obdivovat v Technickém muzeu v Brně závodní vozy moravských značek z období první republiky. Na jednom místě uvidí nejvíce závodních vozů z brněnské Zbrojovky, tzv. „Zetek“. Výstava představí také vůz Tatra typ T, jež byl úspěšný v roce 1921 v závodě Ecce Homo. Vozy, které startovaly na Masarykově okruhu v Brně, reprezentují Z 14 chassis, Z 18 Sport a Wikov 7/28 Sport. Z cestovních seriově vyráběných vozů nadchnou návštěvníky automobily Z 9 a Z 4-III série. Na ně navázal továrně upravený vůz určený pro závod 1000 mil československých, který výstava rovněž prezentuje. Vystavené automobily doplňují poutavé dobové záběry z motoristických soutěží.

Výstava pamatuje i na dětské návštěvníky. Připravili jsme pro ně animovaný film o historii motorismu v Brně, interaktivní skládačku – poskládej si svůj automobil, a modely dvoutaktního a čtyřtaktního motoru. Každý si může navíc otestovat svou zručnost při odmontování kola z vozu.

Výstava je k vidění až do 26. února 2023.

Výstava vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury ČR
v rámci projektu NAKI II České století motorismu (DG18P02OVV051).

Výstava se koná za finanční podpory statutárního města Brna a pod záštitou primátorky JUDr. Markéty Vaňkové.

Foto z výstavy, ©Technické muzeum v Brně

DESERTING.

20. výstava diplomových prací Odboru průmyslového designu Ústavu konstruování Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, absolventský ročník 2021/2022

28. 6. – 21. 8. 2022

Již po dvacáté představují v Technickém muzeu v Brně své diplomové práce absolventi Odboru průmyslového designu Ústavu konstruování Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně (OPD ÚK FSI VUT v Brně). Na komorní výstavě s názvem DESERTING. má veřejnost příležitost obdivovat originální design průmyslových výrobků, a to až do 21. srpna 2022.

Komorní výstava seznámí návštěvníky jednak s postery zobrazujícími vizualizace studenty navržených výrobků, ale i s designérskými modely produktů ve zmenšeném měřítku a ukázkami 3D animací. Své práce představí v muzeu letos deset diplomantů oboru Průmyslový design ve strojírenství. Zájemci se blíže seznámí například s designem obojživelného záchranářského vozidla, bezobslužného robotického skladového systému, vírníku, městského elektrokola, či obytného plavidla nebo motocyklu na elektrický pohon.

Výuka průmyslového designu na FSI VUT v Brně probíhá již 30 let a magisterský obor „Průmyslový design ve strojírenství / Industrial design“ absolvovalo již přes 370 mladých designérů. Studenti designu získali také již více než 120 významných ocenění v různých designérských soutěžích, např. Electrolux Design Laboratory Londýn, MID Design Intel, Canon Design, Roca Design Contest Barcelona, Zebra Design Tokyo, BIO Lublaň, Talent designu Zlín a další. Třikrát již získali prestižní ocenění Red Dot Design Award.

Všechno jde, i když trochu jinak

7. 6. 2022 – 19. 3. 2023

Komorní výstava „Všechno jde, i když trochu jinak“ přiblíží historii i současnost Společnosti pro ranou péči, pobočka Brno. Tato společnost, původně pod názvem Tyflopedická poradna při České unii nevidomých a slabozrakých, si letos připomíná 45. výročí svého založení. Tak dlouho již pomáhá rodinám s dětmi se zrakovým a kombinovaným postižením. S historií společnosti návštěvníky podrobně seznamují tři informační panely i leták vydaný k této příležitosti.

Komorní výstava provází návštěvníky i vývojem pomůcek pro děti se zrakovým postižením. „Před třiceti lety speciální hračky a pomůcky v zahraničí existovaly, ale nebyly dostupné na našem trhu. Hledali jsme proto náhrady, vyráběli vlastní verze na míru a pracovali s tím, co bylo dostupné, ať už to byla stará vojenská baterka, ručně pletený maňásek či třásně z kazetového magnetofonu,“ přibližuje práci tyflopedických poradkyň v počátcích péče o děti se zrakovým hendikepem Lucie Špuláková. Výstava ukazuje i pomůcky, které nestárnou a využívaly se dříve i v současnosti, ať už to jsou desky s korálky, hmatové knížky, míčky s rolničkou či bubínek.

Mezi exponáty návštěvníci naleznou pomůcky vyrobené na míru (spinery, tvary a obrázky na suchý zip či magnet, pexesa, pomůcky na grafomotoriku, IQ kostka, stimulační kašpárek), ale i testy pro vyšetření zraku (Hiding Heidy test či LEA Symbols Test a další). Zájemci o tuto problematiku se rovněž seznámí s pomůckami pro zrakovou stimulaci jako je matoucí plocha s drahokamy, světelná deska s obrázky nebo kniha s nahloučením.

Výstavu, která se nachází v expozici Kultura nevidomých TMB, připravilo Oddělení dokumentace slepecké historie Technického muzea v Brně pod vedením Mgr. Elišky Hluší ve spolupráci se Společností pro ranou péči, pobočka Brno.

 Výstava se koná za finanční podpory statutárního města Brna a pod záštitou primátorky JUDr. Markéty Vaňkové.

Zlaté řemeslo

Odhalte s námi tajemství zlatých pokladů

Uměleckořemeslné techniky zlatnictví a příbuzných kovozpracujících oborů od minulosti do současnosti představí od 24. května 2022 v Technickém muzeu v Brně (TMB) nová výstava Zlaté řemeslo. Vznikla v rámci výzkumného projektu specialistů z Oddělení dokumentace vědy a techniky a Metodického centra konzervace TMB pod vedením Ing. Aleny Selucké, náměstkyně ředitele, a ve spolupráci s akad. soch. Andrejem Šumberou. Na výstavě se podílely partnerské instituce, zejména Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Moravská galerie v Brně, Moravské zemské muzeum a Národní památkový ústav.

Zlato, stříbro a měď se řadí mezi nejstarší kovy, které se člověk naučil zpracovávat. Vyráběl z nich předměty určené k ozdobě těla či oděvu, k vykonávání magických a náboženských rituálů nebo k reprezentaci svého majitele. Poznával jejich výjmečné vlastnosti, následně i postupy získávání dalších kovů z rud a jejich vzájemné slévání pro získání slitin zcela nových možností. Kovy se staly základem technologického i kulturního rozkvětu civilizací a ovlivnily rozvoj nejrůznějších řemesel a oborů lidské činnosti. Právě zlatnictví patří mezi starověká řemesla založená na zručnosti a tvůrčí invenci řemeslníků přeměňujících beztvarou hmotu v unikátní dílo pomocí rozmanitých postupů a úkonů, ale i nástrojů či nářadí, které se mnohdy používají dodnes. Zlatnickými technikami v širších souvislostech se v posledních letech intenzivně zabývají odborníci v Technickém muzeu v Brně. Jejich záměrem je vyzdvihnout do popředí význam uměleckořemeslné praxe využívající manuální obratnosti, znalosti tradičních materiálů a technik, které jsou předávány napříč generacemi.

Idea, že tajemství zlatých pokladů spočívá ve znalosti a umění jejich tvorby, je mottem vepsaným do celého konceptu výstavy. „Naší snahou je zachytit překotně mizející podstatu uměleckořemeslných postupů a uchovat ji pro budoucí generace”, říká úvodem Alena Selucká, spoluautorka výstavy. Její tým konzervátorů a restaurátorů pečuje o to, aby se díla našich předků co nejdéle zachovala a nepodléhala zubu času. K tomu je potřeba znalosti původních historických technik, které musí být během restaurování správně popsány a veškeré zásahy musí být s nimi kompatibilní.

S výrobními a výzdobnými technikami seznámíme návštěvníky výstavy formou videozáznamů (lití, tepání a cizelování, fasování drahých kamenů, různé zdobné techniky tauzování), ale i širokého spektra nářadí, pomůcek i strojů, kovových materiálů a samotných replik historických artefaktů. Do prostředí historické zlatnické dílny se přeneseme díky autentickému mobiliáři a vybavení, které Technické muzeum v Brně získalo do svých sbírek od významného brněnského zlatnického mistra Jiřího Drlíka. Ten stál u zrodu uměleckého šperkařství v Československu od první poloviny 60. let a výrazně ovlivnil jeho podobu. Díla Jiřího Drlíka jsou zastoupena v českých i světových muzejních sbírkách. Výstava Zlaté řemeslo prezentuje Drlíkovu zlatnickou práci prostřednictvím šperků zapůjčených z Moravské galerie v Brně.

Rozmanitost zlatnické produkce a její proměny za posledních více než dva tisíce let mohou návštěvníci obdivovat na celé řadě jedinečných předmětů zapůjčených z fondů pražského Uměleckoprůmyslového musea, Moravské galerie a Moravského zemského muzea, jakou jsou například filigránem a granulací zdobené zlaté šperky z doby Velké Moravy, unikáty z Karlštejnského pokladu, zlatá bohatě zdobená výbava z hrobového nálezu germánského velmože z lokality Cézavy-Blučina či přenosný relikviářový oltářík z karlovského období.
Výstava zahrnuje široké spektrum zlatnické práce: ozdoby těla a oděvu, luxusní předměty osobní potřeby jako neceséry, hodinky i rozměrnější díla pro reprezentativní účely. Své místo zde mají i šperky považované za typicky „české“, tedy s českým granátem, vltavíny a perličkami z českých řek, ale i díla z litiny nebo moderních materiálů.

Pro školy všech typů včetně odborných či specializovaných na oblast kulturního dědictví, konzervování a restaurování jsou připraveny komentované prohlídky a programy navazující na expozice Ulička řemesel a Kultura nevidomých v TMB. Mimo školní programy si mohou díky aktivitám v interaktivním koutku malí i velcí návštěvníci přímo ve výstavě kdykoliv vyzkoušet, jak si navrhnout a vyrobit jednoduchý šperk. Nevidomí návštěvníci prozkoumají relikviář sv. Maura prostřednictvím interaktivního haptického modelu v měřítku 1 : 1 zapůjčeného z bečovského edukačního pracoviště. Seznámí se hmatem nejen s detaily povrchu relikviáře, ale také zjistí, jaké relikvie se skrývají v jeho útrobách, stejně jako tomu je u jeho originálu.

Výstavu Zlaté řemeslo nabízí Technické muzeum v Brně do 18. září 2022.

Výstava Zlaté řemeslo je výstupem výzkumného projektu Technického muzea v Brně „Uměleckořemeslné techniky zlatnictví – identifikace, ochrana a zpřístupnění“ podpořeného z programu Ministerstva kultury ČR NAKI II (id. kód DG20P02OVV023).

Na výstavu navazuje katalog Zlaté řemeslo, který si můžete objednat prostřednictvím muzejního e-shopu.

 Výstava se koná za finanční podpory statutárního města Brna a pod záštitou primátorky JUDr. Markéty Vaňkové.

Foto z výstavy, ©Technické muzeum v Brně

Doba (před)covidová – komorní výstava

Doba (před)covidová je název studentského výstavního putovního projektu, který vznikl během akademického roku 2020/2021 na Ústavu archeologie a muzeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Jak už napovídá název, tato komorní výstava je zaměřená na aktuální téma, které v současnosti výrazně ovlivňuje běžný život společnosti na celém světě.

Koronavirus však není jediným a prvním patogenem, se kterým přišlo lidstvo do styku. Byly to také další epidemie či přímo pandemie, které se výrazně projevily nejen vysokou smrtností, ale také úmrtností, a které byly často doprovázeny také hospodářsko-společenskou a také kulturní krizí. Choroby byly součástí celého vývoje lidské společnosti, je tomu však teprve nedávno, co člověk našel metody ochrany, prevence a v případě mnohých nemocí přišel i s účinnou léčbou.

Samotná komorní výstava je zaměřená na dějiny vybraných epidemií, které se dotkly také území střední Evropy. Jejím cílem je zprostředkovat toto téma starším žákům základních a studentům středních škol jednoduchou formou. Jako vhodné se jevil neverbální typ komunikace, kde jako průvodce výstavou vystupuje jeden z našich nejznámějších epidemiologů prof. Karel Raška, který výrazným způsobem pomohl vymýtit jednu z nejnebezpečnějších chorob, pravé neštovice.

Informační panely ve výstavě doplňují exponáty ze sbírek Technického muzea v Brně a Zdravotnického muzea Národní lékařské knihovny v Praze.

Komorní výstava je v muzeu k vidění do 15. 5. 2022.

Stroje Leonarda da Vinci

Leonardo da Vinci (1452–1519) se ve svém životě věnoval umění, vědě i technice. Nebylo výjimkou, že jedno podmiňovalo druhé. Výstava v Technickém muzeu v Brně se zaměřuje zejména na jeho technické vynálezy. Je známo například to, že Leonardo na základě pozorování ptáků vytvořil jejich podrobné studie a podle nich pak navrhl plány na sestrojení létajících strojů. Jeho deníky obsahují taktéž vynálezy vojenského charakteru, předměty denní potřeby (kalkulačka, vrtačka) a mnoho dalšího.

Výstava s názvem Stroje Leonarda da Vinci nabízí výběr více než padesáti modelů da Vinciho strojů, které vytvořili italští řemeslníci přesně podle jeho plánů a návrhů. Funkčnost některých z nich si mohou návštěvníci vyzkoušet (např. zvedák, kuličkové ložisko, setrvačník, zrcadlová komora), ostatní stroje si zájemci mohou zblízka prohlédnout. Sem patří třeba otočný jeřáb, parní dělo, samohybný vozík (automobil). Kromě uvedených modelů výstava nabízí i reprodukce slavných da Vinciho obrazů, jako je Mona Lisa, Poslední večeře, Dáma s hranostajem a další. To vše doplní informační panely a audiovizuální projekce.

K výstavě je připravena i online interaktivní hra, která je přístupná široké veřejnosti a nabízí cestu za poznáním mnoha rozmanitých profesí a tváří mistra Leonarda da Vinci. Hru spustíte přímo ve výstavě, kde si načtete do mobilu označený QR kód. Hra je zdarma, hesla ani registrace nejsou potřeba.

Výstavu pořádá Technické muzeum v Brně ve spolupráci s produkční společností ARANEUS.

Foto z výstavy, ©Technické muzeum v Brně

Mediální partner výstavy