Historie vodního hospodářství

1.–30. prosince 2022

V průběhu celého prosince 2022 nabídne Technické muzeum v Brně dvě komorní výstavy mapující historii vodního hospodářství. První z výstav představí historické vodohospodářské objekty, jež jsou dokladem technologické vyspělosti společnosti a jejího přístupu k nakládání s vodou v krajině a sídlech. Druhá z komorních výstav se zaobírá tématem závlah coby znovuobjeveného dědictví s vazbou na historii i současnost a s přesahem týkajícím se aktuálních otázek sucha.

Tým odborníků z různých institucí se pokusil zdokumentovat doposud poněkud opomíjený typ staveb – historické vodohospodářské objekty, identifikovat jejich hodnotu a sestavit komplex kritérií pro jejich ochranu a obnovu. Na příkladech pěti modelových území v rámci České republiky představuje první ze dvou putovních výstav různorodé typy vodohospodářských staveb. Jedná se o přehrady, malé vodní elektrárny, vodovody, náhony tesané v pískovcových masivech, objekty vodárenství a mnoho dalších. Pro srovnání uvidí návštěvníci i specifické vodohospodářské systémy z blízkého zahraničí zapsané na Seznam světového dědictví (Vodohospodářský systém města Augsburg v Bavorsku a Banskoštiavnické tajchy na Slovensku). Výstava je zpestřena audiovizuální instalací obsahující dobová videa z výstavby a provozu vybraných vodních děl v průběhu 20. století v porovnání s jejich současným stavem.

Jako reakce na odvodňování krajiny v moderní éře, způsobené intenzifikací zemědělství, vysoušením rybníků či nevhodnými melioračními aktivitami, se znovu objevil zájem o zavlažování, kterému se věnuje druhá z putovních výstav. Vzniklé závlahové soustavy a jednotlivé realizace, dnes často nefunkční a torzovitě dochované, se staly předmětem zájmu projektu, na němž spolupracovali odborníci ze tří organizací – Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.

Záměrem autorů obou komorních výstav je popularizovat vodohospodářská témata a zachytit je vizuálně atraktivní formou jako je použití map, rekonstrukcí a obrazového materiálu. K výstavám vznikly rovněž výstavní katalogy, které rozvíjejí jednotlivá prezentovaná témata a sumarizují výsledky obou grantových projektů NAKI II (DG18P02OVV019 „Historické vodohospodářské objekty, jejich hodnota, funkce a význam pro současnou dobu“ a DG20P02OVV015 „Závlahy – znovuobjevované dědictví, jejich dokumentace a popularizace“). Katalogy budou volně dostupné během otevírací doby obou výstav.

Spektra designu

„Spektra designu“ – retrospektivní výstava ateliéru Průmyslový design Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně představuje průřez tvorbou studentů a pedagogů ateliéru za uplynulých 10 let. Veřejnost si může výstavu prohlédnout v Technickém muzeu v Brně od 8. listopadu 2022 do 28. února 2023.

Prostřednictvím vybraných designérských a výstavních projektů, kterými se ateliér prezentoval na tuzemských a zahraničních akcích zaměřených na design, výstava seznámí zájemce s širokým spektrem produktových kategorií, jimiž se studenti v rámci ateliérové výuky zabývají: od drobných předmětů z porcelánu a skla, přes elektrospotřebiče, interiérové doplňky, nábytek, dopravní prostředky až po architekturu. Společným jmenovatelem všech vystavených produktů je zejména důraz kladený na jejich funkci, inovativnost, využití progresivních materiálů a technologií, ekologii a v neposlední řadě vizuálně atraktivní ztvárnění.

Naprostá většina výrobků vznikla ve spolupráci s firmami a je připravena pro sériovou produkci, přičemž některé z nich jsou již v prodeji.

Ateliér Průmyslový design FMK UTB ve Zlíně byl založen v roce 1999 a navazuje na dlouholetou tradici výuky průmyslového designu. Její základy byly koncipovány na sklonku 30. let 20. století ve zlínské Škole umění založené společností Baťa. Zlín se stal kolébkou českého průmyslového designu zejména zásluhou takových osobností, jakými byli prof. Vincenc Makovský, prof. Zdeněk Kovář a jeho žák prof. akad. soch. Pavel Škarka.

Studium v ateliéru, který od roku 2014 vede doc. MgA. Martin Surman, ArtD., je zaměřeno na problematiku navrhování širokého spektra sériově vyráběných produktů z oblastí designu nábytku, interiérových doplňků, elektrospotřebičů, strojů, dopravních prostředků, městského mobiliáře, architektury apod.

Foto z výstavy, ©Technické muzeum v Brně

Za volantem bez bázně a chikany – fenomén autoklubů v českých zemích v letech 1904–1951

Výstava, přístupná od 25. října 2022, představuje návštěvníkům fenomén autoklubů a jejich rozmanitou činnost, to vše s ohledem na jejich význam a roli ve vývoji motorismu. V první části výstavy se návštěvníci seznámí s obecnou činností klubů, jejich historií a vývojem; druhá část výstavy se věnuje závodům a soutěžím pořádaným kluby za účelem větší popularizace motorismu. Nejstarší české autokluby byly založeny v roce 1904 v Praze, o dva roky později vznikl nejstarší klub na Moravě se sídlem v Brně (Mährisch-Schlesischer Automobil-Club). Postupně vznikaly další a další.

Název výstavy „Za volantem Bez bázně a chikany“ byl zvolen záměrně: je to reminiscence na text uveřejněný v roce 1913 v prvním čísle časopisu Auto vydaném Český klubem automobilistů. Zakladatel klubu Karel Rosenberg v něm vzpomíná na důvody vedoucí ke vzniku klubu. Mezi jinými především na nevraživost veřejnosti vůči motoristům a jejich častou šikanu („chikanu“) ze strany státních orgánů. Motoristé se snažili sdružit dohromady, aby mohli lépe vyjednávat. Název výstavy se tak snaží přiblížit dobovou situaci ohledně nazírání na automobilismus jako takový.

Součástí výstavy jsou artefakty prezentující činnost klubů. Zájemci uvidí především nádherné smaltované znaky – emblémy klubů v počtu, v jakém dosud nikdy nebyly představeny. Znaky se připevňovaly na vozy, na chladiče vozů, používaly se jako odznaky do klopy, na vlaječky apod. Pozornost návštěvníků upoutají jistě také trofeje ze závodů či plakety vydávané autokluby k různým akcím, soutěžím nebo hvězdicovým jízdám a také dochované fotografie, mapy, časopisy a další předměty z činnosti klubů.

Fanoušci historie automobilového sportu mohou obdivovat v Technickém muzeu v Brně závodní vozy moravských značek z období první republiky. Na jednom místě uvidí nejvíce závodních vozů z brněnské Zbrojovky, tzv. „Zetek“. Výstava představí také vůz Tatra typ T, jež byl úspěšný v roce 1921 v závodě Ecce Homo. Vozy, které startovaly na Masarykově okruhu v Brně, reprezentují Z 14 chassis, Z 18 Sport a Wikov 7/28 Sport. Z cestovních seriově vyráběných vozů nadchnou návštěvníky automobily Z 9 a Z 4-III série. Na ně navázal továrně upravený vůz určený pro závod 1000 mil československých, který výstava rovněž prezentuje. Vystavené automobily doplňují poutavé dobové záběry z motoristických soutěží.

Výstava pamatuje i na dětské návštěvníky. Připravili jsme pro ně animovaný film o historii motorismu v Brně, interaktivní skládačku – poskládej si svůj automobil, a modely dvoutaktního a čtyřtaktního motoru. Každý si může navíc otestovat svou zručnost při odmontování kola z vozu.

Výstava bude k vidění až do 26. února 2023.

Výstava se koná za finanční podpory statutárního města Brna a pod záštitou primátorky JUDr. Markéty Vaňkové.

Foto z výstavy, ©Technické muzeum v Brně

DESERTING.

20. výstava diplomových prací Odboru průmyslového designu Ústavu konstruování Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, absolventský ročník 2021/2022

28. 6. – 21. 8. 2022

Již po dvacáté představují v Technickém muzeu v Brně své diplomové práce absolventi Odboru průmyslového designu Ústavu konstruování Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně (OPD ÚK FSI VUT v Brně). Na komorní výstavě s názvem DESERTING. má veřejnost příležitost obdivovat originální design průmyslových výrobků, a to až do 21. srpna 2022.

Komorní výstava seznámí návštěvníky jednak s postery zobrazujícími vizualizace studenty navržených výrobků, ale i s designérskými modely produktů ve zmenšeném měřítku a ukázkami 3D animací. Své práce představí v muzeu letos deset diplomantů oboru Průmyslový design ve strojírenství. Zájemci se blíže seznámí například s designem obojživelného záchranářského vozidla, bezobslužného robotického skladového systému, vírníku, městského elektrokola, či obytného plavidla nebo motocyklu na elektrický pohon.

Výuka průmyslového designu na FSI VUT v Brně probíhá již 30 let a magisterský obor „Průmyslový design ve strojírenství / Industrial design“ absolvovalo již přes 370 mladých designérů. Studenti designu získali také již více než 120 významných ocenění v různých designérských soutěžích, např. Electrolux Design Laboratory Londýn, MID Design Intel, Canon Design, Roca Design Contest Barcelona, Zebra Design Tokyo, BIO Lublaň, Talent designu Zlín a další. Třikrát již získali prestižní ocenění Red Dot Design Award.

Všechno jde, i když trochu jinak

Komorní výstava „Všechno jde, i když trochu jinak“ přiblíží od 7. 6. 2022 historii i současnost Společnosti pro ranou péči, pobočka Brno. Tato společnost, původně pod názvem Tyflopedická poradna při České unii nevidomých a slabozrakých, si letos připomíná 45. výročí svého založení. Tak dlouho již pomáhá rodinám s dětmi se zrakovým a kombinovaným postižením. S historií společnosti návštěvníky podrobně seznamují tři informační panely i leták vydaný k této příležitosti.

Komorní výstava provází návštěvníky i vývojem pomůcek pro děti se zrakovým postižením. „Před třiceti lety speciální hračky a pomůcky v zahraničí existovaly, ale nebyly dostupné na našem trhu. Hledali jsme proto náhrady, vyráběli vlastní verze na míru a pracovali s tím, co bylo dostupné, ať už to byla stará vojenská baterka, ručně pletený maňásek či třásně z kazetového magnetofonu,“ přibližuje práci tyflopedických poradkyň v počátcích péče o děti se zrakovým hendikepem Lucie Špuláková. Výstava ukazuje i pomůcky, které nestárnou a využívaly se dříve i v současnosti, ať už to jsou desky s korálky, hmatové knížky, míčky s rolničkou či bubínek.

Mezi exponáty návštěvníci naleznou pomůcky vyrobené na míru (spinery, tvary a obrázky na suchý zip či magnet, pexesa, pomůcky na grafomotoriku, IQ kostka, stimulační kašpárek), ale i testy pro vyšetření zraku (Hiding Heidy test či LEA Symbols Test a další). Zájemci o tuto problematiku se rovněž seznámí s pomůckami pro zrakovou stimulaci jako je matoucí plocha s drahokamy, světelná deska s obrázky nebo kniha s nahloučením.

Výstavu, která se nachází v expozici Kultura nevidomých TMB, připravilo Oddělení dokumentace slepecké historie Technického muzea v Brně pod vedením Mgr. Elišky Hluší ve spolupráci se Společností pro ranou péči, pobočka Brno.

Výstava se koná za finanční podpory a pod záštitou primátorky statutárního města Brna JUDr. Markéty Vaňkové.

Zlaté řemeslo

Odhalte s námi tajemství zlatých pokladů

Uměleckořemeslné techniky zlatnictví a příbuzných kovozpracujících oborů od minulosti do současnosti představí od 24. května 2022 v Technickém muzeu v Brně (TMB) nová výstava Zlaté řemeslo. Vznikla v rámci výzkumného projektu specialistů z Oddělení dokumentace vědy a techniky a Metodického centra konzervace TMB pod vedením Ing. Aleny Selucké, náměstkyně ředitele, a ve spolupráci s akad. soch. Andrejem Šumberou. Na výstavě se podílely partnerské instituce, zejména Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Moravská galerie v Brně, Moravské zemské muzeum a Národní památkový ústav.

Zlato, stříbro a měď se řadí mezi nejstarší kovy, které se člověk naučil zpracovávat. Vyráběl z nich předměty určené k ozdobě těla či oděvu, k vykonávání magických a náboženských rituálů nebo k reprezentaci svého majitele. Poznával jejich výjmečné vlastnosti, následně i postupy získávání dalších kovů z rud a jejich vzájemné slévání pro získání slitin zcela nových možností. Kovy se staly základem technologického i kulturního rozkvětu civilizací a ovlivnily rozvoj nejrůznějších řemesel a oborů lidské činnosti. Právě zlatnictví patří mezi starověká řemesla založená na zručnosti a tvůrčí invenci řemeslníků přeměňujících beztvarou hmotu v unikátní dílo pomocí rozmanitých postupů a úkonů, ale i nástrojů či nářadí, které se mnohdy používají dodnes. Zlatnickými technikami v širších souvislostech se v posledních letech intenzivně zabývají odborníci v Technickém muzeu v Brně. Jejich záměrem je vyzdvihnout do popředí význam uměleckořemeslné praxe využívající manuální obratnosti, znalosti tradičních materiálů a technik, které jsou předávány napříč generacemi.

Idea, že tajemství zlatých pokladů spočívá ve znalosti a umění jejich tvorby, je mottem vepsaným do celého konceptu výstavy. „Naší snahou je zachytit překotně mizející podstatu uměleckořemeslných postupů a uchovat ji pro budoucí generace”, říká úvodem Alena Selucká, spoluautorka výstavy. Její tým konzervátorů a restaurátorů pečuje o to, aby se díla našich předků co nejdéle zachovala a nepodléhala zubu času. K tomu je potřeba znalosti původních historických technik, které musí být během restaurování správně popsány a veškeré zásahy musí být s nimi kompatibilní.

S výrobními a výzdobnými technikami seznámíme návštěvníky výstavy formou videozáznamů (lití, tepání a cizelování, fasování drahých kamenů, různé zdobné techniky tauzování), ale i širokého spektra nářadí, pomůcek i strojů, kovových materiálů a samotných replik historických artefaktů. Do prostředí historické zlatnické dílny se přeneseme díky autentickému mobiliáři a vybavení, které Technické muzeum v Brně získalo do svých sbírek od významného brněnského zlatnického mistra Jiřího Drlíka. Ten stál u zrodu uměleckého šperkařství v Československu od první poloviny 60. let a výrazně ovlivnil jeho podobu. Díla Jiřího Drlíka jsou zastoupena v českých i světových muzejních sbírkách. Výstava Zlaté řemeslo prezentuje Drlíkovu zlatnickou práci prostřednictvím šperků zapůjčených z Moravské galerie v Brně.

Rozmanitost zlatnické produkce a její proměny za posledních více než dva tisíce let mohou návštěvníci obdivovat na celé řadě jedinečných předmětů zapůjčených z fondů pražského Uměleckoprůmyslového musea, Moravské galerie a Moravského zemského muzea, jakou jsou například filigránem a granulací zdobené zlaté šperky z doby Velké Moravy, unikáty z Karlštejnského pokladu, zlatá bohatě zdobená výbava z hrobového nálezu germánského velmože z lokality Cézavy-Blučina či přenosný relikviářový oltářík z karlovského období.
Výstava zahrnuje široké spektrum zlatnické práce: ozdoby těla a oděvu, luxusní předměty osobní potřeby jako neceséry, hodinky i rozměrnější díla pro reprezentativní účely. Své místo zde mají i šperky považované za typicky „české“, tedy s českým granátem, vltavíny a perličkami z českých řek, ale i díla z litiny nebo moderních materiálů.

Pro školy všech typů včetně odborných či specializovaných na oblast kulturního dědictví, konzervování a restaurování jsou připraveny komentované prohlídky a programy navazující na expozice Ulička řemesel a Kultura nevidomých v TMB. Mimo školní programy si mohou díky aktivitám v interaktivním koutku malí i velcí návštěvníci přímo ve výstavě kdykoliv vyzkoušet, jak si navrhnout a vyrobit jednoduchý šperk. Nevidomí návštěvníci prozkoumají relikviář sv. Maura prostřednictvím interaktivního haptického modelu v měřítku 1 : 1 zapůjčeného z bečovského edukačního pracoviště. Seznámí se hmatem nejen s detaily povrchu relikviáře, ale také zjistí, jaké relikvie se skrývají v jeho útrobách, stejně jako tomu je u jeho originálu.

Výstavu Zlaté řemeslo nabídne Technické muzeum v Brně do 18. září 2022.

Výstava Zlaté řemeslo je výstupem výzkumného projektu Technického muzea v Brně „Uměleckořemeslné techniky zlatnictví – identifikace, ochrana a zpřístupnění“ podpořeného z programu Ministerstva kultury ČR NAKI II (id. kód DG20P02OVV023).

Výstava se koná za finanční podpory a pod záštitou primátorky statutárního města Brna JUDr. Markéty Vaňkové.

Foto z výstavy, ©Technické muzeum v Brně

Doba (před)covidová – komorní výstava

Doba (před)covidová je název studentského výstavního putovního projektu, který vznikl během akademického roku 2020/2021 na Ústavu archeologie a muzeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Jak už napovídá název, tato komorní výstava je zaměřená na aktuální téma, které v současnosti výrazně ovlivňuje běžný život společnosti na celém světě.

Koronavirus však není jediným a prvním patogenem, se kterým přišlo lidstvo do styku. Byly to také další epidemie či přímo pandemie, které se výrazně projevily nejen vysokou smrtností, ale také úmrtností, a které byly často doprovázeny také hospodářsko-společenskou a také kulturní krizí. Choroby byly součástí celého vývoje lidské společnosti, je tomu však teprve nedávno, co člověk našel metody ochrany, prevence a v případě mnohých nemocí přišel i s účinnou léčbou.

Samotná komorní výstava je zaměřená na dějiny vybraných epidemií, které se dotkly také území střední Evropy. Jejím cílem je zprostředkovat toto téma starším žákům základních a studentům středních škol jednoduchou formou. Jako vhodné se jevil neverbální typ komunikace, kde jako průvodce výstavou vystupuje jeden z našich nejznámějších epidemiologů prof. Karel Raška, který výrazným způsobem pomohl vymýtit jednu z nejnebezpečnějších chorob, pravé neštovice.

Informační panely ve výstavě doplňují exponáty ze sbírek Technického muzea v Brně a Zdravotnického muzea Národní lékařské knihovny v Praze.

Komorní výstava je v muzeu k vidění do 15. 5. 2022.

Stroje Leonarda da Vinci

Leonardo da Vinci (1452–1519) se ve svém životě věnoval umění, vědě i technice. Nebylo výjimkou, že jedno podmiňovalo druhé. Výstava v Technickém muzeu v Brně se zaměřuje zejména na jeho technické vynálezy. Je známo například to, že Leonardo na základě pozorování ptáků vytvořil jejich podrobné studie a podle nich pak navrhl plány na sestrojení létajících strojů. Jeho deníky obsahují taktéž vynálezy vojenského charakteru, předměty denní potřeby (kalkulačka, vrtačka) a mnoho dalšího.

Výstava s názvem Stroje Leonarda da Vinci nabízí výběr více než padesáti modelů da Vinciho strojů, které vytvořili italští řemeslníci přesně podle jeho plánů a návrhů. Funkčnost některých z nich si mohou návštěvníci vyzkoušet (např. zvedák, kuličkové ložisko, setrvačník, zrcadlová komora), ostatní stroje si zájemci mohou zblízka prohlédnout. Sem patří třeba otočný jeřáb, parní dělo, samohybný vozík (automobil). Kromě uvedených modelů výstava nabízí i reprodukce slavných da Vinciho obrazů, jako je Mona Lisa, Poslední večeře, Dáma s hranostajem a další. To vše doplní informační panely a audiovizuální projekce.

K výstavě je připravena i online interaktivní hra, která je přístupná široké veřejnosti a nabízí cestu za poznáním mnoha rozmanitých profesí a tváří mistra Leonarda da Vinci. Hru spustíte přímo ve výstavě, kde si načtete do mobilu označený QR kód. Hra je zdarma, hesla ani registrace nejsou potřeba.

Výstavu pořádá Technické muzeum v Brně ve spolupráci s produkční společností ARANEUS.

Foto z výstavy, ©Technické muzeum v Brně

Mediální partner výstavy

Pozvali nás všechny do vesmíru – největší sbírka podpisů kosmonautů

Výstava byla prodloužena do 13. 3. 2022!

GAGARIN SE NEVYHAZUJE! (mp3)

Podcast Technického muzea v Brně s popularizátorem kosmonautiky a naším kolegou Tomášem Přibylem.

Dobývání kosmického prostoru člověkem připomíná komorní výstava Technického muzea v Brně s názvem Pozvali nás všechny do vesmíru, která začíná 25. ledna 2022. Její základ tvoří jedna z největších sbírek podpisů kosmonautů na světě aktuálně čítající 572 z 579 autogramů těch, kdo se vydali do vesmíru. Návštěvníci uvidí rovněž unikátní modely raket ze sirek, zapůjčené Muzeem rekordů a kuriozit v Pelhřimově.

Při příležitosti oslav 60. výročí Technického muzea v Brně byla 28. srpna 2021 do České knihy rekordů zanesena „největší sbírka podpisů kosmonautů“. Vystavena ale byla pouhý jeden den. Vzhledem ke značnému zájmu, který sbírka vzbudila, ji nyní muzeum představuje na delší dobu a v širším kontextu.

„Výstava připomíná, že se za celou kosmickou éru lidstva, kterou započal Jurij Gagarin v dubnu 1961, na oběžnou dráhu vydalo doposud 511 mužů a 68 žen pocházejících z 38 zemí světa,“ uvádí kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně Ing. Tomáš Přibyl.

„Získávání podpisů kosmonautů do sbírky je nekonečný příběh: čtvrt století práce, tisíce dopisů, nekonečné hodiny pátrání, desítky a desítky cest po světě – a k tomu spousta radosti, ale i zklamání,“ vypočítává popularizátor kosmonautiky Tomáš Přibyl.

Výstavu doplňují informační panely s rekordy i kuriozitami z dobývání vesmíru, zájemci objeví rozdíly mezi kosmonauty, astronauty a taikonauty, a kromě toho zjistí i například, které kosmické lodě létají v současné době na oběžnou dráhu či kdo aktuálně krouží nad našimi hlavami na dvou orbitálních stanicích. Výstavu Pozvali nás všechny do vesmíru si mohou návštěvníci prohlédnout do 27. února 2022.

Výstavu je možné prohlédnout si i samostatně, bez prohlídky ostatních expozic muzea.
Vstupné činí 30 Kč/15 Kč (základní/zlevněné vstupné).

Na výstavě se spolu s Technickým muzeem v Brně jako partneři podílejí
Hvězdárna a planetárium Brno a Agentura Dobrý den.

Island – země ledu a ohně v premiéře v historické stereovizi

Expozice historické sterovize Technického muzea v Brně představí začátkem ledna 2022 zemi kontrastů – Island, nazývaný často zemí ledu a ohně. Snímky  stereofotografa Ing. Marka Audyho z roku 2019 zachycují islandskou přírodu v plné kráse: horké gejzíry i ledovcové řeky, vodopády, vulkanický komplex, sopečné krátery či gejzír Strokkus těsně před erupcí.

Tento výčet snímků zdaleka není úplný, protože v expozici s názvem Historická stereovize je instalováno vždy 50 dvojsnímků. Stereovize neboli světelná panorama muzea ještě umocní zážitek ze záběrů Marka Audyho, protože se jedná o jediný plně funkční historický originál tohoto zařízení v České republice.

Světelná panorama, skupinová stereoskopická prohlížečka z konce 19. století, instalovaná v brněnském technickém muzeu je jedním z mála doposud provozuschopných originálů ve střední Evropě. Využitím optických zákonů vytváří přístroj u diváků dojem trojrozměrnosti sledovaných obrázků. Kukátky stereovize tak mohou návštěvníci cestovat do blízkých i vzdálených míst aniž by vytáhli „paty z Brna“. Cestovatelé a stereofotografové jim předloží ochutnávku toho nejlepšího v podobě série snímků z dalšího koutu světa každý měsíc.

Marek Audy je speleolog a fotograf současně. Se speleologií se setkával od dětství a pod vedením svého otce začal ve svých 15 letech i s podzemním fotografováním. Dnes je jako fotograf jeskyní známý po celém světě. Stereoskopická fotografie ho okouzlila již v dětství, když na půdě v dědečkově skříni našel krabičku stereofotek s plechovým stereoskopem. Kromě klasického fotografování se začal od roku 1994 věnovat i stereoskopii a byl zakládajícím členem spolku Česká stereoskopie. V tomtéž roce vytvořil ve spolupráci s brněnským technickým muzeem svůj první stereodiaseriál „Moravský kras“. Od roku 2002 zorganizoval deset speleologických výzkumných expedic do pískovcového krasu na stolové hory Venezuely – Tepui.
Výsledkem těchto výprav jsou objevy nejdelších pískovcových jeskyní světa: Krystalové oči Sistema Ojos de Cristal a Sistema Brewer. Jako náš největší specialista na podzemní fotografii, byl účastníkem a dokumentoval řadu mezinárodních speleologických objevů, např. objev jeskyně Tří naháčů v Íránu, která se stala nejdelší solnou jeskyní světa. Před dvěma lety právě v panoramě Technického muzea v Brně poprvé představil svou kolekci s názvem Iránské solné jeskyně. Od roku 2010 se věnuje také objevování a fotografování balkánských jeskyní. Aktivně se věnuje výzkumu jeskyní Moravského krasu, kde se stal např. spoluobjevitelem jeskyně Suchdolský ponor. Ze svých výprav vydal řadu knih.

Divokou a nezkrotnou krásu druhého největšího evropského ostrova – Islandu – zachycenou očima Marka Audyho mohou zájemci navštívit během měsíce ledna 2022 v expozici Historická stereovize, a to buď v rámci prohlídky muzea nebo i samostatně, za cenu 30 Kč / 15 Kč.

Vlněná elegance

Brněnské vlnařství mezi lety 1918–1939

18. 11. 2021 – 31. 5. 2022, denně 10.00–16.00
Areál bývalé Mosilany
Špitálka 8, budova 24C, Brno

Současný vlastník areálu bývalé Mosilany firma Financial Consortium s.r.o. zpřístupnil části autentických prostor této textilní továrny. Technické muzeum v Brně vybavilo tyto prostory dobovými velkoformátovými fotografiemi z několika textilních provozů na území Brna z období první republiky. Fotografie doprovázejí textové panely.

Výstava je otevřena denně od 10 do 16 hodin, vstup je ZDARMA.
Místo: areál bývalé Mosilany, Špitálka 8, budova 24C, vstup do areálu z ulice Křenová
Upozorňujeme návštěvníky, že prostor není vytápěný,

Foto z výstavy, ©Technické muzeum v Brně

3i – triii

19. výstava diplomových prací absolventů roků 2019–2021

13. 9. – 21. 10. 2021  

Výstava diplomových prací OPD ÚK FSI VUT – Odboru průmyslového designu Ústavu konstruování Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, svým názvem „3i“ připomíná, že jde o diplomové práce tří ročníků studentů designu, kteří absolvovali v posledních třech letech. Výstavy diplomových prací OPD mají v Technickém muzeu v Brně nepřetržitou tradici od roku 2004, ale v uplynulých dvou letech byla tato kontinuita porušena i kvůli covidové pandemii – letos tak vystavují tři ročníky dohromady. Ke zhlédnutí je výběr diplomových prací z let 2019–2021, vystaveny jsou postery zobrazující vizualizace navržených výrobků, výběr modelů v měřítku a ukázky animací.

Studenti designu ÚK FSI VUT získali již více než 120 významných ocenění v různých designérských soutěžích, např. mnohá ocenění v dřívějších soutěžích DC ČR Dobrý design, v poslední době to byly např. ceny a finálová umístění v prestižních mezinárodních soutěžích jako Electrolux Design Laboratory Londýn, MID Design Intel, Canon Design, Roca Design Contest Barcelona, Zebra Design Tokyo, BIO Lublaň, Talent designu Zlín a další. Třikrát již získali Red Dot Design Award. Na podzim 2011 byla brněnská škola designu na ÚK FSI VUT také vybrána mezi 100 světových škol designu, které byly představeny na výstavě u příležitosti světového kongresu IDA (International Design Aliance).

Foto z výstavy, ©Technické muzeum v Brně