Enigma – tajný svět šifer

Vitrína č. 4 – popis vystavených předmětů

Pětistopá děrná páska

Pětistopá děrná páska je papírová páska o šířce 2,3 cm a tloušťce přibližně 0,1 mm. Sloužila jako paměťové médium používané v dálnopisech, například v dálnopisu T-100 (1974+) s vestavěným děrovačem a vysílačem z děrné pásky. Maximální rychlost přenosu znaků z pásky byla 400 znaků/min. Páska mohla být použita pro vícenásobný přenos pomocí vestavěného vysílače nebo pomocí samostatného automatického vysílače. Telegrafní rychlost byla v tom případě 50 Bd (baudů).

Rozměry otvorů a jejich umístění na pásce byly standardizovány. Jednotlivé otvory tvořily podél pásky tzv. stopy. Pět stop s velkým otvorem sloužilo k záznamu dat (tzv. datové otvory) a stopa s malým otvorem sloužila jako vodicí stopa. Ta se používala k synchronizaci snímání dat a na posuv pásky v mechanických senzorech. Pokud se na pásce objevila datová díra, prošlo světlo do fotodiody pod ní a v tomto místě byla zaznamenána logická „1“. V místě, kde nebyla žádná datová díra, světlo neprocházelo a byla zaznamenána logická „0“. Ke čtení znaku (dat) došlo v okamžiku průchodu světla přes dírku vodící stopy. Data byla kódována pomocí 5-bitového dálnopisného kódu CCITT (Consultative Commitee for International Telephony and Telegraphy, nyní International Telecommunication Union).

Pětistopé pásky se používaly již ve 40. letech 20. století pro dálkový přenos binárních dat pomocí dálnopisu. Používal je také dálnopis LORENZ T 36, pokud byl vybaven doplňkovým vybavením. Konec používání děrných pásek nastal v 80. letech 20. století.

Čtečka elektronických občanských průkazů eID s rozhraním USB 2.0

Čtečka elektronických občanských průkazů eID s rozhraním USB 2.0 sloužila jako identifikátor pro přihlašování k úřední komunikaci fyzických osob, podnikatelů nebo institucí s veřejnou správou prostřednictvím elektronické podatelny, tedy tzv. e-schránky, která se stala plnohodnotným ekvivalentem standardní papírové komunikace. Tato komunikace byla obousměrná. Pro využívání e-schránky musela fyzická osoba splnit řadu důležitých kroků – mít přístup k osobnímu počítači s nainstalovaným softwarem a připojením k internetu, vlastnit elektronický občanský průkaz s čipem (eID) a osobním bezpečnostním kódem (BOK), mít čtečku a disponovat kvalifikovanými elektronickými údaji PIN a PUK. Při vytváření zaručeného elektronického podpisu (GES) by fyzická osoba postupně zadala svůj BOK a poté podpisový ZEP PIN. Při třetím nesprávném zadání se ZEP PIN zablokoval a bylo možné jej odblokovat pomocí ZEP PUK. Po desátém nesprávném zadání se PIN uzamkl (podobně jako při zadávání PIN a PUK do mobilního telefonu).

Elektronický občanský průkaz obsahoval na zadní straně elektronický kontaktní čip, který uchovával údaje fyzické osoby na občanském průkazu spolu s údaji pro vytváření zaručeného elektronického podpisu (ZEP). ZEP bylo možné pouze vytvořit.

Osobní bezpečnostní kód (BOK) byl šestimístný číselný kód, který ve spojení s eID sloužil k potvrzení totožnosti držitele eID během elektronické komunikace. Po pátém nesprávném zadání byl BOK automaticky zablokován. Fyzická osoba si jej zvolila nebo odblokovala osobně na kterémkoli oddělení Okresního ředitelství Policejního sboru.

Čtečka občanských průkazů byla fyzické osobě vydána zdarma na kterémkoli oddělení dokladů Okresního ředitelství Policejního sboru při vyřizování občanského průkazu s elektronickým čipem. Podporovala následující operační systémy: Windows XP/Vista/7/8, Linux a Mac OS X. Mechanickou životnost měla přibližně 100 tisíc použití. Čtečku vyrobil v roce 2016 francouzsko-nizozemský výrobce čipů Gemalto.

Psací stroj pro nevidomé Tatrapoint A 106

Jako příklad stroje kódujícího znaky abecedy je vystaven psací stroj pro nevidomé Tatrapoint A 106, který vyrobila slovenská firma Švec a spol., s. r. o. Vráble. Firma ročně vyrobila přibližně 800 psacích strojů pro nevidomé. Tento stroj umožňoval psát text v šestibodovém Braillově písmu a používal se hlavně v počátcích, kdy se člověk musel Braillovo písmo učit.

Psací stroj Tatrapoint A 106 pracuje na principu „Pichtova stroje“, což znamená, že razicí mechanismus stojí na místě a pohybuje se jen papírový válec. Tyto stroje zabírají na stole méně místa, protože se jejich válec nepohybuje do stran, ale jsou technicky náročnější a dražší. Stroj má 8 tlačítek – šest kláves slouží k psaní teček, prostřední klávesa slouží k psaní mezer mezi slovy a osmá klávesa (zcela vpravo) slouží k reverzaci. Pisatel může psát jednou rukou, zatímco druhou ruku může použít ke čtení odepisovaného textu nebo ke kontrole psaného textu. Psaný text lze kontrolovat, protože tečky jsou do papíru vyraženy zespodu a lze je okamžitě přečíst. Stroj razí pozitivní reliéf. Jedním současným stisknutím kombinace kláves písař napíše jedno celé písmeno a rychlost psaní na tomto stroji je až čtyřikrát vyšší ve srovnání s psaním na tabuli. Psací stroj byl vyroben v roce 2018.