Založení prvního periodika v Braillově písmu pro nevidomé urychlily hrůzné důsledky první světové války, ale nezanedbatelnou hybnou silou byly i dlouhodobé neutěšené kulturní a vzdělávací podmínky pro nevidomé u nás. Od roku 1915 se vracely domů stovky osleplých vojínů. Například Klarovým ústavem pro nevidomé v Praze každý rok prošlo 40 takto postižených vojáků. Tehdejší ředitel ústavu Emil Wagner pro ně otevřel oddělení. Pedagogický správce ústavu Karel Emanuel Macan si při práci s těmito vojáky uvědomoval, jak citelně nevidomí postrádají knihy a časopisy. Jeho jméno je spojeno s počátky českého tisku pro nevidomé a se založením prvního periodika.
Karel Emanuel Macan (1858-1925) věnoval svoji energii a schopnosti zápasu o novou kvalitu života českých nevidomých. On sám přišel o zrak již během studií na pražské technice. Čím více na vlastní kůži poznával postavení nevidomých v tehdejší společnosti, tím více poznával jejich nerovné společenské postavení. Začátkem devadesátých let 19. století se stal pedagogem na Klarově ústavu slepců v Praze. Své aktivity mimo toto působení zaměřil především na oblast kulturní, vzdělávací, žurnalistickou a na oblast budování mezinárodních kontaktů. Knihovnu ústavu, v němž působil, rozšířil žánrově i tematicky do té míry, že se její fond mohl stát jádrem pozdější veřejné knihovny pro nevidomé. Stál u založení spolku s názvem Český slepecký tisk (1915), který lze označit za předchůdce dnešní Knihovny a tiskárny pro nevidomé. K. E. Macan stál i u zrodu časopisu Zora. Často a sám bojoval proti bariéře společenských předsudků a nepochopení, nejen ze strany veřejnosti obecně, ale i ze strany části nevidomých.
Časopis Zora začal vycházet v lednu roku 1917. První číslo vyšlo jak v Braillově písmu, tak i pro běžné čtenáře, aby mohli jakýmkoliv způsobem podpořit jeho vydávání. Časopis vychází dodnes a zabývá se tématy, která jsou blízká nevidomým, i dalšími oblastmi života. Vychází 2x měsíčně v Braillově písmu a 1x ve zvětšeném běžném písmu pro slabozraké čtenáře. Vydává jej Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS) České republiky.
Výstava prezentuje historické dokumenty, které charakterizují výročí prvního vydání časopisu i cestu k jeho realizaci. Dokumentace je jednak z Oddělení dokumentace slepecké historie Technického muzea v Brně, jednak z redakce časopisu Zora a také některou zapůjčil vzdálený příbuzný prvního redaktora Zory K. E. Macana.
Spolek Český slepecký tisk měl za úkol šíření kultury a osvěty mezi nevidomými, od roku 1918 na celém tehdejším území Československa včetně Podkarpatské Rusi. Stát spolek nijak finančně nepodporoval. Peněžní prostředky na vydávání periodik, knižních publikací a hudebnin, na provoz knihovny získával spolek pořádáním různých společenských a dobročinných akcí.
Výstava Počátky Českého slepeckého tisku, sté výročí založení časopisu Zora představí podrobně okolnosti vzniku českého tisku pro nevidomé až po současnost. Projekt se koná za finanční podpory statutárního města Brna.
